Druhý pohled z 16.8: O zapomenutých obětech

Možná ještě v paměti vypátráte události z loňského 7. října, kdy džihádisté prováděli v Izraeli přesně to, co jim přikazují jejich svatá písma. Zabíjeli, znásilňovali, upalovali zaživa, podřezávali malé děti… pro nás šílené, ale v okolních arabských zemích dobře vědí, proč tam Palestince nepouštějí. Takhle doslova neberou Mohamedovy příkazy ani oni.

Taky si možná ještě vzpomenete na záběry spoutaných lidí nastrkaných do kufrů aut. Pár z nich bylo propuštěno, pár osvobozeno, někteří zabiti a spousta je držena v temných podzemních kobkách dodnes. Někteří jsou mučeni. Občas proskočí zprávička, že pár dalších bylo zabito, ale ta nikoho nezajímá. Už se to ani nedostane do hlavního zpravodajství. Hlavně, aby se o nich nemluvilo. Ale vyvěsit někde jejich fotografie nebo dokonce požadovat jejich propuštění, to by byl zločin. Hlavně si zacpat uši, abychom neslyšeli jejich nářek. Takovou dobrou vycpávkou do uší je propaganda Hamásu založená na tom, že každý zabitý terorista se okamžikem smrti mění v civilistu.

Samozřejmě to nemá s islámem nic společného, všechno je to jenom otázka sionismu a imperialismu. Jenom nevím, jak vysvětlit sionismem, že když muslimové v Bangladéši vypalují muslimské vesnice, jednají úplně stejně.