Druhý pohled z 15.8.: O porodnosti a složitém světě

Trápí nás nízká porodnost. A taky nás trápí, že děti vyrůstají bez otců. Jenomže ono to jde často proti sobě. Pokud budeme razit heslo „ať má děti jen ten, kdo je dokáže za současné situace uživit, a ještě udrží stabilní manželství,“ pak to povede k dalšímu radikálnímu snížení porodnosti.

Zkrátka, ta záležitost je komplikovaná, má spoustu aspektů, některé zdánlivě dobré zásady si navzájem odporují a je téměř jisté, že žádný dosavadní model by nefungoval. I když některé dosavadní modely mohou být velmi inspirující.

Proč se o tom vede tak málo debat, které by s tou složitostí počítaly? Protože opět převládá zjednodušené myšlení. To může vypadat třeba tak, že se nějaký pubertální aktivista naučí slovíčko „diskriminace“ a všechny problémy svět jsou pro něj otázku diskriminaci. Všelékem je boj proti diskriminaci, aniž by kdo pořádně věděl, co to znamená. Když ten všelék nefunguje (a on nefunguje téměř nikdy), je odpovědí ještě víc boje proti diskriminaci.

Jenže ono tam může být heslo „morálka“ a dále všechno stejně zjednodušující a hloupé. Obojí brání pochopení. Obojí brání hledání řešení, které bude fungovat.