Druhý pohled z 15.8.: Americké volby – aktualizace

Protože cenzura už omezuje i běžné zpravodajství o dění v USA a alternativní média se soustředí spíše na zajímavé detaily, přináším pravidelný přehled o předvolební kampani a vývoji šancí kandidátů.

Připomínám, že nelze mluvit o tom, že by veřejnost něco chtěla, něco vnímala a podobně. Americké společnost je rozdělená do mnoha bublin a dynamika dění uvnitř každé bubliny je jiná. Když tedy uvádím, že jednomu či druhému kandidátovi přibývá voličů, může to být výsledkem pohybu uvnitř jediné bubliny a většina společnosti svůj postoj nemění. Z toho také vyplývá, že když jsou noviny plné nějakého skandálu, nevíme, ve kterých bublinách si toho lidé všimli, natož, aby to pokládali za důležité.

Co se tedy změnilo od minulého shrnutí? Nadále probíhá posun preferencí ve prospěch Kamaly Harrisové, ten se ovšem výrazně zpomalil (bubliny, které to působily, jsou nejspíš blízko vyčerpání). V rozhodujících státech je ještě pomalejší než ve většině Ameriky. Nadále tedy platí, že kdyby byly volby dnes, celkově by nejvíc hlasů získala Harrisová, ale prezidentem by se stal Donald Trump.

Zajímavé je i srovnání s uplynulými kampaněmi. V první polovině srpna 2016 vedla Clintonová o 8%. Ve volbách pak získala celostátně nejvíc hlasů, ale vyhrál Trump. V první polovině srpna 2020 vedl Biden o 7%. Výsledek remíza, kterou na jednu stranu překlopily nejasné operace s volebními hlasy. V první polovině srpna 2024 vede Harrisová o 0,7%.

Liberálové pracují se stejnou strategií, jaké se osvědčila v evropských zemích. Těsně před volbami vytáhnout nového kandidáta, který sice není úplně neznámý, ale v podstatě o něm nikdo nic neví. Moc ho nepouštět na veřejnost, rozhodně ho nenechat příliš mluvit, šířit hezké fotografie a doufat, že volby budou dřív, než lidé zjistí, kdo je vlastně na kandidátce. Je obdivuhodné, že Harrisová dokázala být čtyři roky viceprezidentkou, aniž by většina Američanů pořádně zaznamenala její existenci.

A pořád platí, že do voleb je daleko a může se stát cokoliv.