Druhý pohled z 11.11.: To nejdůležitější

Ještě jedna poznámka, která byla napsána před americkými volbami, ale po nich je ještě významnější. Tentokrát od profesora Budila. V rozhovoru pro parlamentky zmínil (nebo spíše naznačil), že to nejtěžší a nejdůležitější není porazit liberální hegemonii. Zvládnou se zničit i bez nás. Vlastně nám kolabují před očima. Je to jen otázka trpělivosti. Neznamená to, že zmizí, ale že budou stále slabší a slabší.

Klíčové je něco jiného. Udržet schopnosti tak, aby až přijde ten správný okamžik, jsme dokázali znovu začít smysluplně budovat národní stát. Aby se tu mohlo objevit politické vůdcovství. Aby tu byli lidé s dostatkem odhodlání a kázně, aby to mohli vizi podpořit. Tu kázeň zdůrazňuji – k čemu jsou stoupenci, kteří neustále řeší jen vlastní práva a nikdy se nenechají v ničem omezit. Aby tu byli lidé, co si budou vědět rady při obnově školství a průmyslu. Takové lidi budeme potřebovat na všech úrovních. A byla by tragédie, kdyby se národu otevřelo okno příležitosti a chyběly schopnosti ji využít.

To je v tuto chvíli mnohem podstatnější než zakládání dalších a dalších politických projektů nebo vybojování jednoho poslaneckého místa pro tu nebo onu stranu.