Druhý pohled z 10.11.: Konec konce dějin

V záplavě komentářů ke zvolení Trumpa americkým prezidentem téměř zanikl článek Francise Fukuyamy. Autora jedné ze dvou nebo tří nejvlivnějších politických teorií současnosti americké volby přiměly, aby svou teorii zahodil.

Americký politolog Francis Fukuyama napsal na začátku 90. let esej a vzápětí knihu Konec dějin, ve které tvrdí, že dosavadní dějiny byly poháněny soubojem idejí a že to skončilo. Jedna ideologie zvítězila tak jednoznačným způsobem, že spory a války mohou být vedeny třeba o zisk nebo osobní prospěch, ale nemohou být vedeny o ideály.

Tou jedinou ideologií, která vyšla z dějin vítězně, je kombinace víry v globální volný trh a kulturní liberalismus (čemu se v Americe říká „woke“ a u nás neomarxismus). To je to, co akceptoval celý svět a co je dobré pro všechny. Není o čem dál diskutovat.

V dalších letech Fukuyma svou tezi trochu zmírnil, nicméně v zásadě na ní trval. A zároveň často komentoval politické dění – poněkud rozporuplně. Na jedné straně podporoval války proti „diktátorům“, což jsou podle Fukuyamy všichni, kdo odmítají přijmout tu jedinou vítěznou ideologii. Na druhé straně ale kritizoval bushovské neokonzervativce, že války zahajují příliš snadno a příliš bezstarostně. Podle Fukuyamy by úplně stačilo poskytovat rozumnou podporu těm, kdo chtějí ve svých zemích zavádět liberalismus ve svých zemích.

Včera publikoval na Financial Times komentář o tom, že dějiny už zase existují. Spor ideálů a ideologií se vrátil (což je podle Fukuyamy něco extrémně negativního). Poprvé po desítkách let jde o něco zásadního.  A sice o to, že Donald Trump ohrožuje jak globální volný trh, tak kulturní liberalismus. Podle Fukuyamy Trump ohrožuje i ty věci, které byly dosaženy v 19. století.

Je příznačné, že i když by se měl vracet spor ideálů, Fukuyama se vlastně o žádných trumpovských ideálech nezmiňuje. Vůbec není schopen pochopit, jakým ethosem je protiliberální vzpoura vedena.  Vnímá jen, že se děje něco divného, co by se vůbec dít nemělo.

Kdo se někdy začetl to jeho textů, toho to nepřekvapí. Fukuyama vůbec nebyl schopen pochopit, že liberální dominance má taky své poražené. A že jich je dokonce většina. V jeho světě jsou jen šťastní lidé, kterým liberalismus přináší skvělý život a blahobyt. Teď se možná začíná dozvídat, že existují i jiní.