Divadelní „pokus o převrat“ po roce
Na webu Unherd vyšel skvělý analytický článek Jacoba Siegla, který shrnuje záležitosti kolem proniknutí demonstrantů do amerického Kapitolu 6. ledna a poslední týdny Trumpovy vlády. To téma je zajímavé mimo jiné tím, že o něm kolují naprosto nesmyslné legendy – od toho, že demonstranti měli údajně být převlečená Antifa až po údajný pokus o svržení režimu a nastolení Trumpovské diktatury. Ve skutečnosti to bylo tak, že normální naštvaní občané – taťkové a mamky – prostě vtrhli do budovy. Neměli žádný speciální plán. Nabízelo se to tak nějak samo, a v Americe je prostě normální, že aktivisté vnikají tam nebo onam a že okupují tu nebo onu budovu. S odstupem už je zřejmé, že bezpečnostní složky mohly ty lidi snadno zastavit. Místo toho jim okázale umožnil vstup. Podle zjištění NY Times byl mezi těmi, kdo dav rozhýbali, informátor FBI Ray Apps (člověk, který hrál celé roky významnou roli v různých patriotických aktivitách). Vypadá to, že zatímco Trump řádil na twitteru, protistrana zosnovala skutečné spiknutí a vychutnala si ho.
Vypadá to, že zatímco Trump řádil na twitteru, protistrana zosnovala skutečné spiknutí a vychutnala si ho.
Ohledně Donalda Trumpa článek obsahuje několik skvělých poznámek. Všímá si toho, že Trump v podstatě rezignoval na rozlišování mezi oprávněnými stížnostmi na neregulérnosti u voleb a naprosto pitomým fantazijními vyprávěnkami. A také na rozlišování mezi lidovým protestem a davovým násilím.
To je tak, když je člověk opojený sám sebou a svým mediálním obrazem. Pak chybí odvaha zastavit dav vlastních příznivců a říct „Tohle už přehnané. Vzpamatujte se!“ Jenže on se ten nadšený dav poslouchá tak snadno. Je to tak sladké. Ona protistrana své příznivce taky nekrotí. Jenže je v jiné situaci a může si toho víc dovolit. Město zapálené Antifou vypadá v médiích jako menší problém než jediné okno rozbité Trumpovým příznivcem.
Já osobně Trumpovi mnohem víc vyčítám to, že během těch čtyř let nenarušil mocenské struktury protistrany. Neprovedl čistky v FBI, nezaútočil proti Sorosovu impériu. Propásl i příležitost využít poslední dny, kdy mohl dát milost Assangovi a odtajnit spoustu dokumentů.
Řídit se podle nálady davu, který rozhýbávají informátoři FBI, to není cesta k vítězství.
Řídit se podle nálady davu, který rozhýbávají informátoři FBI, to není cesta k vítězství. Což není jen problém Trumpa, ale také antiglobalistických stran v celé Evropě.
Ani nová americká moc nakonec neměla odvahu někoho obvinit ze vzpoury, takže účastníkům přišili pouze „vniknutí na cizí pozemek.“ Nejsmutnější tak je smrt několika demonstrantů. Umřeli úplně zbytečně.
