Nad článkem o ochraně přírody jsem si vzpomněl na dost důležitý fakt, který připomíná C. S. Lewis v knížce Zničení člověka (The Abolition of Man). Je to mimochodem knížka sice tenká, ale pro pochopení dnešní doby a jejích vyhlídek dost důležitá. Píše zde mimo jiné o tom, že k navrhování změn je možno přistupovat buď „zvenčí“ nebo „zevnitř“. Jako přístup zvenčí uvádí ze svého oboru jazykového teoretika, kterému připadá správné zavést z důvodu pohodlí basic angličtinu o osmi stech padesáti slovech. Jako přístup zevnitř pak básníka, který také mění zažité výrazivo, ale v duchu angličtiny, takže vyjadřovací schopnosti rozšiřuje.
Je velkým štěstím pro naší přírodu, že staří lesáci a někdy i majitelé půdy přistupovali k potřebným změnám často „zevnitř“, takže vytvořili naší zemi jako velkou zahradu. Naproti tomu dnešní doba přistupuje prakticky ke všemu zvenčí. „Poručíme větru dešti“ a předpokládáme s urážlivou jistotou, že poslechnou.
Pane Hampl, Vaše komentáře jsou tak dokonalé, že je těžké k nim něco dodat. Takže si dovolím jen spojit dva: Transgenderový vzpěrač tak toužil po medaili, že šel soutěžit mezi děvčata. Dokonce si blbec nechal uříznout péro. Závěr můžeme vzít z článku o prague pride: „Vím i o případu, kdy normální heterosexuální mládenec tančil v růžové košilce a s květinovým věnečkem v naději, že mu to přinese nějaké kariérové výhody. Ty sexuální výstřednosti jsou jenom prostředek“. Sedí.
Plyn, který přijde draho. Nás.
Dokončení Nord streamu II je prohrou Střední Evropy. Prohrou Visegrádu. Proč?
– Němec posílí a Green deal nakonec bude. Vnutí ho okolí, nám pak zejména. Zdroje už má.
– stačí jakákoli rozmíška na Ukrajině a my jsme bez plynu. Zařídit se to dá snadno. Třeba v zimě. A pak může přijít záchrana z Německa. Ale jistě tu bude nějaká podmínečka….
– Rus bude mít zájem jednat pouze s hlavním zákazníkem, Němcem. S drobotinou kolem ať už si udělá pořádek Helmut, podle svého. Rus se na nás vykašle. Stejně jen provokujem, s Koněvy a Vrběticemi..,
– Němec de facto porazil Američana. A ten se začne o to rychleji stahovat z Evropy. Z Německa. A kdo bude v EU na koni? Koho drží NATO při zemi? Ano, našeho souseda, s nímž máme 1000 let zkušeností.
V zásadě může dojít k revizi výsledků II.světové války v naší části Evropy
SROVNÁVÁNÍ NESROVNÁVATELNÉHO. Myslím si já.
Až budou elektro auta existivat tak dlouho, jako „spalovací“, tak už budou tak technicky vymakané, že by to srovnání asi nedopadlo tak jasně. Možná nemám pravdu, ale je to spíš pravděpodobnější, říká mi můj technický mozek.
V knize z roku 1912 je obrázek a pod ním nápis: „Moderní elektromobil. Všechny agregáty vozu jsou vyřešeny, zbývá jen nalézt akkumulátory, které by umožnily delší dojezd než asi šedesát kilometrů“. Sto let se sice zlepšovaly „akkumulátory“, ale zároveň zvyšovaly nároky, takže dojezd kolem šedesáti kilometrů zůstával. Až lithiové akumulátory umožnily dojezd prodloužit. Nechme stranou cenu. Představa, že by taková baterie vydržela 150 000 kilometrů, tedy při nabíjení po dvou stech kilometrech 7500 cyklů mi připadá nereálná.
Když čtu ty brebty o „vyhnání“ a podobně, mám chuť říct: „Ano. hnali jsme odtud vlastizrádce svinským krokem a jestli si nedáte pozor na hubu, nebudou to poslední vlastizrádci“.
Jenže ono to bylo jinak. Přestože „sudetští“ Němci vystupovali jednotně, někteří nebyli nacisty. Ti byli od vlastních „přesvědčeni“ terorem, který nebyl menší než teror proti etnickým Čechům. Na ně se sice odsun nevstahoval, ale nebylo vždy možno rozlišit, kdo je kdo. Dá se právem říct, že tito lidé byli poškozeni dvakrát. Napřed od vlastních soukmenovců, potom byli s nimi odsunuti.
Co z toho vyplývá?
Za prvé všeobecně: Činností některých jednotlivců může být poškozeno celé společenství. Když se jim společenství včas nepostaví, je nesmysl blábolit, když se dostaví důsledky, nesmysly o „kolektivní vině“.
Za druhé a konkrétně: Vinu na poškození těch, kteří se nechtěli postavit proti ČSR nesou samozřejmě jejich nacističtí soukmenovci. Jak tím, že je přinutili k vlastizradě, tak tím, že se za ně schovávali, když se dostavily důsledky.
O tom, jak zvrácená je ve světle pravdy celá ta propaganda se mi už nechce psát.
Naprostý souhlas.
– kulturní národ má (přece jen jakési) morální závazky vůči svým slouhům v cizině, byť to byli lidé najatí na základě smlouvy, do níž vstoupili dobrovolně a s vědomím rizika
– na druhé straně jsou oni slouhové a jejich rozsáhlé příbuzenstvo zcela (a neopravitelně) nekompatibilní, ba nebezpeční pro naši společnost
Nejlepším řešením je tak skutečně kupka peněz a pas nějaké africké země (taky se dá koupit, buď napřímo, nebo za „rozvojovou pomoc“). Náš nešťastný rozpočet by tohle ustál jako malinu.
Příklad onoho syna afghánského tlumočníka, který se v roce 2016 pokusil znásilnit sestru v nemocnici Na Bulovce jasně ukazuje, kudy cesta nevede. A vést nesmí.
Nad článkem o ochraně přírody jsem si vzpomněl na dost důležitý fakt, který připomíná C. S. Lewis v knížce Zničení člověka (The Abolition of Man). Je to mimochodem knížka sice tenká, ale pro pochopení dnešní doby a jejích vyhlídek dost důležitá. Píše zde mimo jiné o tom, že k navrhování změn je možno přistupovat buď „zvenčí“ nebo „zevnitř“. Jako přístup zvenčí uvádí ze svého oboru jazykového teoretika, kterému připadá správné zavést z důvodu pohodlí basic angličtinu o osmi stech padesáti slovech. Jako přístup zevnitř pak básníka, který také mění zažité výrazivo, ale v duchu angličtiny, takže vyjadřovací schopnosti rozšiřuje.
Je velkým štěstím pro naší přírodu, že staří lesáci a někdy i majitelé půdy přistupovali k potřebným změnám často „zevnitř“, takže vytvořili naší zemi jako velkou zahradu. Naproti tomu dnešní doba přistupuje prakticky ke všemu zvenčí. „Poručíme větru dešti“ a předpokládáme s urážlivou jistotou, že poslechnou.
Pane Hampl, Vaše komentáře jsou tak dokonalé, že je těžké k nim něco dodat. Takže si dovolím jen spojit dva: Transgenderový vzpěrač tak toužil po medaili, že šel soutěžit mezi děvčata. Dokonce si blbec nechal uříznout péro. Závěr můžeme vzít z článku o prague pride: „Vím i o případu, kdy normální heterosexuální mládenec tančil v růžové košilce a s květinovým věnečkem v naději, že mu to přinese nějaké kariérové výhody. Ty sexuální výstřednosti jsou jenom prostředek“. Sedí.
Plyn, který přijde draho. Nás.
Dokončení Nord streamu II je prohrou Střední Evropy. Prohrou Visegrádu. Proč?
– Němec posílí a Green deal nakonec bude. Vnutí ho okolí, nám pak zejména. Zdroje už má.
– stačí jakákoli rozmíška na Ukrajině a my jsme bez plynu. Zařídit se to dá snadno. Třeba v zimě. A pak může přijít záchrana z Německa. Ale jistě tu bude nějaká podmínečka….
– Rus bude mít zájem jednat pouze s hlavním zákazníkem, Němcem. S drobotinou kolem ať už si udělá pořádek Helmut, podle svého. Rus se na nás vykašle. Stejně jen provokujem, s Koněvy a Vrběticemi..,
– Němec de facto porazil Američana. A ten se začne o to rychleji stahovat z Evropy. Z Německa. A kdo bude v EU na koni? Koho drží NATO při zemi? Ano, našeho souseda, s nímž máme 1000 let zkušeností.
V zásadě může dojít k revizi výsledků II.světové války v naší části Evropy
SROVNÁVÁNÍ NESROVNÁVATELNÉHO. Myslím si já.
Až budou elektro auta existivat tak dlouho, jako „spalovací“, tak už budou tak technicky vymakané, že by to srovnání asi nedopadlo tak jasně. Možná nemám pravdu, ale je to spíš pravděpodobnější, říká mi můj technický mozek.
V knize z roku 1912 je obrázek a pod ním nápis: „Moderní elektromobil. Všechny agregáty vozu jsou vyřešeny, zbývá jen nalézt akkumulátory, které by umožnily delší dojezd než asi šedesát kilometrů“. Sto let se sice zlepšovaly „akkumulátory“, ale zároveň zvyšovaly nároky, takže dojezd kolem šedesáti kilometrů zůstával. Až lithiové akumulátory umožnily dojezd prodloužit. Nechme stranou cenu. Představa, že by taková baterie vydržela 150 000 kilometrů, tedy při nabíjení po dvou stech kilometrech 7500 cyklů mi připadá nereálná.
Když čtu ty brebty o „vyhnání“ a podobně, mám chuť říct: „Ano. hnali jsme odtud vlastizrádce svinským krokem a jestli si nedáte pozor na hubu, nebudou to poslední vlastizrádci“.
Jenže ono to bylo jinak. Přestože „sudetští“ Němci vystupovali jednotně, někteří nebyli nacisty. Ti byli od vlastních „přesvědčeni“ terorem, který nebyl menší než teror proti etnickým Čechům. Na ně se sice odsun nevstahoval, ale nebylo vždy možno rozlišit, kdo je kdo. Dá se právem říct, že tito lidé byli poškozeni dvakrát. Napřed od vlastních soukmenovců, potom byli s nimi odsunuti.
Co z toho vyplývá?
Za prvé všeobecně: Činností některých jednotlivců může být poškozeno celé společenství. Když se jim společenství včas nepostaví, je nesmysl blábolit, když se dostaví důsledky, nesmysly o „kolektivní vině“.
Za druhé a konkrétně: Vinu na poškození těch, kteří se nechtěli postavit proti ČSR nesou samozřejmě jejich nacističtí soukmenovci. Jak tím, že je přinutili k vlastizradě, tak tím, že se za ně schovávali, když se dostavily důsledky.
O tom, jak zvrácená je ve světle pravdy celá ta propaganda se mi už nechce psát.
Naprostý souhlas.
– kulturní národ má (přece jen jakési) morální závazky vůči svým slouhům v cizině, byť to byli lidé najatí na základě smlouvy, do níž vstoupili dobrovolně a s vědomím rizika
– na druhé straně jsou oni slouhové a jejich rozsáhlé příbuzenstvo zcela (a neopravitelně) nekompatibilní, ba nebezpeční pro naši společnost
Nejlepším řešením je tak skutečně kupka peněz a pas nějaké africké země (taky se dá koupit, buď napřímo, nebo za „rozvojovou pomoc“). Náš nešťastný rozpočet by tohle ustál jako malinu.
Příklad onoho syna afghánského tlumočníka, který se v roce 2016 pokusil znásilnit sestru v nemocnici Na Bulovce jasně ukazuje, kudy cesta nevede. A vést nesmí.