Kdo naučí pár dětí počítat, zachrání svět

Závěrečná část překladu rozhovoru, který publikoval slovinský měsíčník DEMOKRACIJA

Jste spoluzakladatelem Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže. Řekněte nám něco více o této organizaci.

Je to v první řadě takový vtípek. Řekli jsme si s pár přáteli, že založíme sdružení pro ty, kdo nejsou členem žádné zvýhodňované menšiny. Když občas uspořádáme nějaké setkání, nese se ve veselém duchu. Děláme si legraci, vypijeme nějaké to pivo, ale čas od času uspořádáme přednášku nějakého politika nebo vědce. Občas přijde některá feministka, a vyvede nám to hysterickou scénu. Což je nakonec taky zábavné. Celkově je to těžší než před lety, ale pořád to jde.

Tím se vracíme k tomu, čím se post-komunistické země liší od toho nejzápadnějšího západu. Česká republika je zemí, kde exministryně spravedlnosti (půvabná dáma, doktorka práv) může na veřejnosti říct: „Muži mě celý život obtěžovali. Doufám, že tomu tak bude i nadále.“ To by jinde bylo nemyslitelné. Ale tento svobodnější prostor zmizí s naší generací. Pokud nedojde k radikální společenské změně.

Ale tento svobodnější prostor zmizí s naší generací. Pokud nedojde k radikální společenské změně.

A dojde k takové změně?

To dnes nedokážeme říct. Ve svých knihách ale ukazuji, že zatímco dnes je radikální změna nemožná, protože nová aristokracie (držitelé politické a finanční moci) je příliš silná, podmínky se rychle mění. Nová aristokracie má silné sebedestruktivní tendence. Likviduje nejen svou civilizaci a své země, ale likviduje také svou vlastní moc. Dříve či později dospějeme do bodu, kdy patriotické revoluce budou mít naději na úspěch.

Podtitul vaší knihy zní „Proč západní civilizace podléhá islámu a jaká je naděje na její záchranu.“ Pokud taková naděje existuje, co to pro mohou udělat jednotlivci nebo malé skupiny, které chtějí odvrátit katastrofu, ke které se schyluje?

To je otázka, kterou dostávám poměrně často. Je snadná mluvit o tom, co by měli dělat prezidenti a předsedové vlád. Ale co obyčejní lidé s omezenými možnostmi?

Za prvé. Pracujte na sobě. Studujte, trénujte fyzicky, naučte se organizovat akce, navazujte kontakty. Obklopujte se lidmi, kterým můžete důvěřovat. Učte se komunikovat tak, abyste nebyli závislí na elektronických kanálech.

Za druhé. Buďte vytrvalí. Počítejte s tím, že moc nové aristokracie se bude postupně drolit a že budou možné věci, které dnes možné nejsou. Nenechte si vnutit postoj „teď nebo nikdy“.

Počítejte s tím, že moc nové aristokracie se bude postupně drolit a že budou možné věci, které dnes možné nejsou. Nenechte si vnutit postoj „teď nebo nikdy“.

Za třetí. Vybudujte si struktury, které vám umožní přežít i v době ekonomického poklesu. Naučte se praktickému řemeslu, usiluje o částečné samozásobitelství, budujte přímé vztahy se zemědělci atd.

A nebojte se radikálních změn. Pokračování současných trendů povede k islamizaci a nahrazení evropských národů. Cokoli nás z této trajektorie vykolejí, je dobré.

Na závěr nám prozraďte, zda v nejbližší době plánujete nějaké nové knihy?

Připravuji učebnici logického myšlení a základů vědeckého myšlení. Jednoduchou, snad zábavnou, přístupnou běžným lidem.

Je to jedno z klíčových bojišť, na kterém se bude rozhodovat o budoucnosti národů. Jde o to, zda se zformují sebevědomé nižší třídy, které budou schopné rozumět svým zájmům a celkem racionálně je hájit. Nebo jestli vznikne lůza zmítaná konspiračními teoriemi.

Chceme-li zabránit zániku vlastní civilizace a jejímu nahrazení islámem, potřebujeme chytré a vzdělané nižší třídy. Což je historicky docela normální. V dělnických kroužcích 19. století se studovaly práce těžší, než jaké se dnes probírají na většině filosofických fakult. George Washington a další američtí statkáři jeho doby byli vzdělanější než angličtí lordi. O českých husitech se říkalo, že obyčejná vesnická žena zná Bibli lépe než římský biskup. K tomu je třeba se vrátit.

Každý, kdo učí děti z chudých rodin matematice a logickému myšlení, udělá pro změnu víc než ten, kdo demonstruje na náměstí.