Další americké mnoho povyku pro nic

Na amerických sporech je zajímavé, jak obrovskou hysterii vyvolávají věci, které mají význam jako symboly, ale jejichž praktický význam je absolutně nulový. Jako by lidé ztratili schopnost prát se o své každodenní životy a řeší už jen mediální obraz. A člověk si musí položit otázku, zda by nezávislý pozorovatel neřekl přesně totéž o nás.

Třeba nedávné rozhodnutí amerického ústavního soudu o interrupcích, které zvedlo statisíce a miliony lidí, vyvolalo obrovské demonstrace a přineslo tisíce diskuzí, článků a stanovisek. Na jedné straně jsme četli o příšerném ohrožení ženských práv (Američanky budou prodávány do otroctví Islámského státu nebo něco takového), na druhé straně jsme zase četli o úžasné mravní obrodě.

Jako by lidé ztratili schopnost prát se o své každodenní životy a řeší už jen mediální obraz.

V praktickém životě to neznamená nic jiného, než že některé zájemkyně o umělý potrat musí na pár dnů do sousedního státu, přičemž cestu jim zaplatí zaměstnavatel.

Před pár dny padlo další údajně „přelomové rozhodnutí“, když ústavní soud zakázal vysokým školám (včetně soukromých) zavádět kvóty pro různé rasové skupiny u přijímacích řízení. Opět hysterický rachot. Jedni se radují, že konečně přestanou být utlačováni běloši, místo kterých byli přijímáni černoši s podstatně horšími studijními předpoklady (většině těch černochů školu stejně nedokončila). A podle reakcí druhé strany se zdá, že kdosi chce černochy zase nahnat na plantáže.

Je důležité připomenout, že výběr uchazečů na univerzity je jenom jedním z mnoha sít a bariér, které brání chudým Američanům, aby se náhodou nepřipletli mezi bohaté.

V první reakci jsem napsal, že ve skutečném životě se nezmění vůbec nic. A je to čím dál zřejmější. Na stejných univerzitách budou rozhodovat ti stejní lidé a budou ve vleku stejných ideologií, pod tlakem stejných nátlakových skupin… samozřejmě, že budou jednat stejně jako dosud. Budou tedy rozhodnutí nejvyššího soudu ignorovat, případně zavedou nějakou formální proceduru, aby to jmenovalo jinak.

A ono se dokonce ukazuje, že ústavní soud ve svém rozsudku nechal díru. Jak si všimnul komentátor serveru Counter-Currents, rozsudek sice obsahuje formulaci, že nikdo nesmí být odmítnut kvůli rase, jenže zároveň se tam píše, že škola může přihlížet k mimořádným životním zkušenostem formovaným rasovým původem.

Tedy úplně zbytečná debata a úplně zbytečný konflikt. Je důležité připomenout, že výběr uchazečů na univerzity je jenom jedním z mnoha sít a bariér, které brání chudým Američanům, aby se náhodou nepřipletli mezi bohaté.