Co se zbytečnými perifériemi
Teorii světového systému zařazujeme do programů Jungmannovy národní akademie poměrně často. Včetně nejbližšího semináře Ilony Švihlíkové o pravidlech a zákonitostech globální ekonomiky příští sobotu. Zařazujeme ji proto, že i když původně vzešla z marxistického prostředí, poskytuje velmi rozumné vysvětlení současného dění.
Když ji hodně zjednodušíme, říká, že svět je rozdělen na centrální stát a periferní oblasti, které poskytují nerostné suroviny, dřevo, kožešiny, otroky nebo co jiného je zapotřebí. Třeba levná pracovní síla a výroba součástek pro automobilový průmysl. Nebo se tam jezdí na safari. Centrální stát využívá celou škálu nástrojů k tomu, aby periferní oblast udržel v podřízeném postavení. Nástrojů vojenských, ekonomických, kulturně-ideologických a dalších.
Teorie světového systému vysvětluje, proč jsou naprosto marné všelijaké pokusy o další „druhou transformaci“, jaké nám občas předkládají různí šejdíři. Když jste v postavení podřízené periférie, centrum vám prostě nedovolí nabízet něco, co by mohlo centru konkurovat. Centrum může občas tolerovat nějakou menší firmu v periferní zemi, ale to je taky všechno.
Když jste v postavení podřízené periférie, centrum vám prostě nedovolí nabízet něco, co by mohlo centru konkurovat.
Periferní postavení má za následek zaostávání ve všech oblastech, což pak ideologové centra zpětně vysvětlují tak, že obyvatelstvo periferních zemí je rasově méněcenné, líné, neschopné, drží se chybných tradic atd.
Ve skutečnosti ale existuje jediná šance. Čekat, až bude centrum oslabeno nebo se zhroutí a využít času k získání silného postavení dříve, než by nás mohlo do svého vlivu vtáhnout jiné centrum.
Proto také profesor Budil mluví o tom, že nadchází naprosto jedinečná příležitost, aby naše země a náš národy získaly lepší postavení. Pokud budeme umět té jedinečné příležitosti využít.
Jenže člověka napadá, že se může rýsovat také úplně jiný druh problému. Co s periférií, která je k ničemu? Co když nějaká periférie nemá ani suroviny ani výrobní kapacity a nakonec ani lidské zdroje (v důsledku zničeného školství) a nedá se tam jezdit na dovolenou (protože v důsledku migrace tam není bezpečno) a není tam ani hezká krajina (protože opatření Green Dealu vedla ke zhroucení krajiny). Samozřejmě, taková země může být snadno obětována v nějaké válce, protože nemá žádnou hodnotu. Ale je to opravdu všechno?
Mimochodem, jak asi dopadne centrum, které všechny své periférie postupně zpustoší?
Autor píše:
Zařazujeme ji proto, že i když původně vzešla z marxistického prostředí, poskytuje velmi rozumné vysvětlení současného dění.
Nemělo by to být spíše:
Zařazujeme ji protože vzešla z marxistického prostředí, což jí umožňuje velmi rozumné vysvětlit současného dění.