Neočekávat epidemii bylo naivní

Budou evropské společnosti po epidemii jiné než před ní? V něčem možná ano, ale nečekejme skokovou průlomovou změnu. Rozhodně ale můžeme počítat s tím, že bude přibývat „černých labutí“.

Karanténa přinesla mnoha lidem radikální změnu životního stylu. Pár lidem epidemie přinesla i změnu názorů. Ale základní mocenské vztahy ve společnosti se změní jen těžko. A proto nemůžeme očekávat ani změnu zásadních trendů.

• Současné elity si budou přisvojovat stále větší díl politické a ekonomické moci (bude ubývat demokracie).
• Bude pokračovat likvidace občanských svobod.
• Bude pokračovat zavádění prvků islámského práva.
• … a zároveň s tím také výměna obyvatel.
• Vedle toho ale bude přibývat problémů uvnitř elit. Jejich příslušníci budou stále zbabělejší, budou klesat mentální schopnosti (v důsledku nesvobody projevu a myšlení), budou mizet zbytky maskulinity (mužnosti) a naopak přibývat vnitřních konfliktů. Dříve či později tak vznikne situace příznivá radikální změně.

Tak jsem trendy shrnul v poslední kapitole Prolomení hradeb, a zatím se naplňují. O možnosti otevřeného útoku Turecka proti evropským zemím jsem se explicitně nezmínil, ale i takovou možnost jsem uvažoval (což je v knize zohledněno).

Bude přibývat problémů uvnitř elit. Jejich příslušníci budou stále zbabělejší…

Co jsem ale vůbec nečekal, je současná epidemie.

A zdá se, že ji nečekali ani ostatní. Jde tedy o další z tolik diskutovaných „černých labutí“, to znamená událostí, se kterými nikdo nepočítá, a které naprosto zásadním způsobem změní chod dějin.

Bylo ale na místě s něčím takovým nepočítat? Zpětně se to jeví jako poněkud naivní. Posuďte sami:

• Na několika místech na světě existují laboratoře, kde vznikají nové viry a jiné choroboplodné organismy. A to hovoříme o pouze civilním medicínském výzkumu. O speciálních projektech nikdo neví.
• Desítky milionů lidí cestují po celém světě.
• Překračování hranic je rychlé a hladké.

Je tak těžké na základě toho odhadnout, že dříve či později musí nějaká epidemie přijít? Přesto tu možnost přehlédli téměř všichni. Přehlédli ji prognostici, přehlédli ji tvůrci krizových scénářů a přehlédla ji většina expertů. Snad jen nadace Gatesových takovou možnost zařadila mezi potenciální hrozby. A co je děsivé, experti na ministerstvu vnitra a ministerstvu zdravotnictví ČR si ji nepřipouštěli ještě začátkem února. Zatímco běžní občané doufali, že úřady mají takové věci pod kontrolou, na ministerstvech byli připraveni na „nečekané události“ typu pád letadla na významný úřad, ale nikoliv na novou nemoc.

Je tak těžké na základě toho odhadnout, že dříve či později musí nějaká epidemie přijít? Přesto tu možnost přehlédli téměř všichni.

Epidemie nového viru je tedy událostí nečekanou v tom smyslu, že jsme s ní nepočítali. Ale nikoliv událostí nečekatelnou. Což otevírá otázku: kolik je takových dalších možností, které nás nenapadají, ale které mohou kdykoliv propuknout a úplně změnit podobu našeho světa? Tak nějak neurčitě víme o riziku zhroucení energetických sítí, počítačových virech, autonomních bojových strojích a pár dalších záležitostech, ale je téměř jisté, že jich je mnohem více. A vše také nasvědčuje tomu, že v tuto chvíli není na světě nikdo, kdo by dokázal všechny tyto hrozby registrovat, natož je mít pod kontrolou.

Konec konců, i probuzení agresivního islámu bylo pro mnohé nečekanou událostí, ale kdo podrobně studoval arabské myšlení, musel s něčím takovým počítat.

Co bude příští černou labutí? Bojoví roboti vymknutí kontrole? Prudce jedovaté včely? Další choroba?

Co bude příští černou labutí? Bojoví roboti vymknutí kontrole? Prudce jedovaté včely? Další choroba? Psychické změny v populaci? Nebo něco úplně jiného? Nejspíš si to ani neumíme představit. Pravděpodobně existuje nějaký expert, který o takové možnosti přemýšlí, ale nikdo mu nenaslouchá. Ani mu naslouchat nemůže, protože takových hrozeb jsou tisíce a nevíme, které věnovat pozornost.

V určitém smyslu se tak vracíme do starého světa, kde mohla kdykoliv vypuknout epidemie, která skolí většinu populace. Nebo mohla přijít neúroda a s ní hladomor. Nebo se z lesa vynořili nájezdníci. Nebo zešílelo místní panstvo a lidem nepomohl nikdo, protože „Bůh byl vysoko a král byl daleko.“ Technická vyspělost nemusí přinášet úlevu, protože každá technologie je zároveň zdrojem rizik.

Nicméně něco tu je, s čím naši předkové počítat nemohli. Relativně uzavřený národní stát rozumné velikosti, který se dokáže poměrně snadno izolovat od okolí, bude-li to zapotřebí. Někdo může namítnout, že pro plyny, zvířata nebo třeba radioaktivní vodu hranice neexistují, ale ve skutečnosti je obrana proti každé takové hrozbě jednodušší, je-li možné chránit konkrétní území a je-li možné postupovat kolektivně. V rámci několikamilionového státu je navíc možné zredukovat složitost. Třeba tím, že na území státu není žádná biologická laboratoř, kde by mohla vzniknout hrozba.

Ve světě, kde zájmy kosmopolitních elit budou v příkrém rozporu se zájmy národů.

Nicméně, ať bude příští nečekaná událost jakákoliv, můžeme počítat s tím, že bude probíhat ve světě rozděleném. Ve světě, kde zájmy kosmopolitních elit budou v příkrém rozporu se zájmy národů. Ve světě, kde nadnárodní řídící aparáty budou ovládány kolektivní imbecilitou.

Řešení jakéhokoliv problému tak bude ještě mnohem obtížnější.