Články

Břevno v oku amerického konzervatismu

Senátor Marc Rubio, jedna z ikon amerického neokonzervatismu, pronesl koncem loňském roku velmi zajímavý projev. Když odkopeme tuny nenávisti vůči Číně, vzdělanostní úroveň odpovídající americkému politikovi a povinné vyjádření sympatií vůči islámu (prostě americký politický folklor), řekl Rubio hodně zajímavého:

„To je sen, kterého zde v této zemi dosáhli moji rodiče z řad přistěhovalců a miliony jim podobných: ne sen o zbohatnutí, ale sen o stabilní a důstojné práci, která vám umožní uzavřít manželství, založit rodinu, vlastnit dům v bezpečné čtvrti, důstojně odejít do důchodu.

Pokud se na Američany díváme pouze jako na spotřebitele, ignorujeme důstojnost, která je spojena s prací, a nebereme v úvahu, jak ničivé je pro jednotlivce a nakonec i pro společnost, když dobrá práce přestane být dostupná.

Větší zisky znamenaly větší výnosy pro akcionáře, ale neznamenaly nutně větší prosperitu pro pracující Američany.

Větší výnosy z akciových portfolií investorů nemohou vynahradit uzavření továrny, po níž zůstala vyprázdněná komunita.

A zjistili jsme, že když jsou americké společnosti nuceny volit mezi tím, co je dobré pro Ameriku, a větším ziskem, obvykle si vyberou větší zisk.

Trh musí sloužit našim lidem, nikoli naopak.“

V Evropě se takovému myšlení říká socialismus. Jenže jak by mohl americký neokon přiznat, že by snad socialisté mohli mít v některých hospodářských otázkách rozumné vidění. Jak by mohl uznat, že pokud připustíte neomezenou konkurenci a pokud je jediným měřítkem úspěchu zisk, pak to musí vést naprosto nutně k tomu, že manažeři budou preferovat vyšší zisky před slušností, poctivostí, morálkou a vlastenectvím.

Jde Westinghouse do tendru o stavbu české jaderné elektrárny férovým způsobem nebo nastupuje tlak amerických tajných služeb na českou vládu?

Jenže američtí senátoři nejsou cvičení, aby si takové otázky kladli. Takže ke konci projevu následuje vášnivá obhajoba kapitalismu (rozuměj globálního a neomezeného) a fňukání, že Čína využívá své mocenské síly proti americkým podnikům. A co asi dělají Američané celé roky? Kdo je připraven zahájit válku nebo zorganizovat převrat, pokud se kdokoliv postaví proti zájmům amerických korporací? Kdo likviduje naprosto neférovým a netržním způsobem místní ekonomiky v desítkách zemí? Jde Westinghouse do tendru o stavbu české jaderné elektrárny férovým způsobem nebo nastupuje tlak amerických tajných služeb na českou vládu?

Čína provádí Američanům jen zlomek toho, co provádí Amerika zbytku světa.

A v tom je americké dilema. Pokud chtějí svět národních ekonomik, znamená to, že přestanou vysávat zbytek světa. Pokud chtějí globální kapitalismus, znamená to, že si je koupí Čína.

Ale celkově to je na dobré cestě. Ještě tak dvě generace a američtí Republikáni začnou chápat, v čem je problém. Možná.

10 komentářů: „Břevno v oku amerického konzervatismu

  • O tom, jestli je výhodné vyrábět šmejdy, jak moc a pro koho, o tom by se právě mělo diskutovat, protože to není jednoduchý problém. Ekonomové a politici by o tom měli určitě diskutovat.

    Za druhé světové války si němečtí konstruktéři uvědomili, že u věcí, které posílají jako zbraně a vybavení na frontu a tam mají stejně omezenou životnost, tak nemá cenu dělat věci příliš kvalitní (a drahé), protože na co vyrábět něco tak dobře, aby to vydrželo 5 let, když to je nejpozději do 3 měsíců stejně rozstřílené.

    Takhle to je ve všem. Když Fordovi nadšeně ukázali součástku Fordu T, co měla nejmenší opotřebení, tak hned nařídil ji vyrábět v horší kvalitě. Nemá cenu mít skvělou součástku v jinak zchátralém voze. To došlo v celý firmě jen jemu.

    Příroda dělá to samé.

    Jsou firmy, které zkrachovaly, protože vyráběly tak kvalitní výrobek, že jím zaplnily světový trh a pak už neměly komu prodávat v množství, které by je uživilo.

    Když si vezmete TV ovladač, tak si najdete v TV přepínání poměru stran 4:3 a 16:9. To vymysleli někde v devadesátkách, protože trh začínal být nasycený, technická zlepšení byla už minimální, tak změnili poměr stran a prodávali to s humbukem jako velké zlepšení. Na to se musely změnit kamery a celé profesionální vybavení. Byla to víceméně změna pro změnu, alespoň se to tak tehdy zdálo… jenže tou dobou se už začaly objevovat technologie plochých obrazovek, které byly skutečný pokrok – televize mohly mít najednou větší obrazovku, protože nebyly tak hluboké jako ty katodické. Takže to co byl původně jen lepší podvod najednou zpětně posloužilo na překlenutí špatného období a pomohlo přežít firmám, jenž se zase mohly rozjet a vyrábět moderní technologii a nedopadly jako naše Tesla.

    Podle mně 4:3 nebo 16:9 je téměř jedno. Tehdejší kvalita byla dostačující, jenže několik takovejch drobnejch změn vedle sebe, ty nové televize byly najednou viditelně lepší a při propojení naší ekonomiky s tou globální byla najednou Tesla převálcovaná a ze země zmizel výrobce elektroniky, co mohl vyvážet a vozit do země peníze a mohli jsme se všichni mít o něco lépe.

    Že nám sem dovozci vozí výrobky s kurvítkama… inu, je to jejich právo to zkusit a je právem státu to omezit. Jen stát se k tomu nějak nemá.

    Mě nevrtá hlavou, jak země mohla stavět relativně levné byty, aniž by se zadlužila. – Ono totiž, není jen zadlužení, že si půjčíte a pak máte někde dluh. Vy se můžete zadlužovat taky tak, že neděláte potřebnou údržbu a prostě necháváte plavat jiné důležité věci, co by se měly dělat a které později vyjdou dráž. Žilo se z podstaty. Bralo se jinde, kde jim ty prostředky pak chyběly. To bylo tak nějak všude napříč ekonomikou.

    V ekonomice nic nikam nemizí ani se netvoří z ničeho. Bohatství vzniká jen prací. Uděláte toho víc za stejnou dobu.

    Odlejvat panely v panelárně a pak to z nich sestavovat na místě je dobrej nápad. Jen ten zbytek pak nestíhal. Vtipy o chlápcích opírajících se o lopatu plnily Dikobraz. Stejně toho chlápka musíte platit. Když tu stavěli cizinci, tak to bylo napohled vidět. Víc a líp pracovali.

    Víte jak se staví v USA? V podstatě na páse. Oni staví celou čtvrť najednou a aby domy nebyly všechnu stejné, tak mají od všeho několik variant, které donekonečna kombinují. Na tom virtuálním pásu jsou řemeslníci. Přijde do domu jedna parta, tak si vezme rozpis, jak má udělat elektřinu, topení, odpady atd. Je tam už připravenej materiál, takže jen dělají. Udělaj si svoje a jdou na další barák a takhle parta za partou. Je to zorganizované tak, aby je nic nezdržovalo.

    Uhlí z Austrálie se dováží díky nápadům EU a stejně pitomým, jako měli komunisté.

    Thatcherovské reformy určitě neskončily debaklem, to by je pak Tony Blair slavně zrušil. Ani na ně nesáhl. Labour přejmenoval na New Labour a jelo se po Thatcherovsku dál. Vždyť se do Británie od nás jezdilo za prací už od devadesátek. Kolik Angličanek jezdí k nám dělat au-pair v našich domácnostech? Kolik Angličanů jezdí k nám dělat na stavby nebo do barů? – To je přeci nesmysl. Jsou daleko bohatší než my – i přes nějaký sem tam kiks.

    Thatcherová to doopravdy dělala daleko lépe než Klaus. Británie taky přišla o nějaká odvětví, ale daleko lepším způsobem. Někdy na tom vydělávají dál. Firma dál funguje, jen výrobna je na druhým konci světa.

    • O.K. Tak jste to odříkal správně. Problém je v tom, že empirická realita je úplně jiná než představy. Ale kdo by se staral o skutečný svět, kdy je možné všechno přečíst v hadísách /v pracích liberálních ekonomů /u Marxe… na tom ostatně nezáleží. Prostě mechanické opakování dogmat.

      Přitom kdybyste si nechal kousek otevřeného myšlení, třeba byste dokázal ten model rozvinout či vylepšit… prostě ho udělat prakticky použitelným. Takhle to je jenom pseudonáboženský výlev.

      Jak vidíte, nechávám tady Vaše příspěvky i pro poučení čtenářů, jak taky může vypadat myšlení. Nicméně naši diskuzi tím pokládám za ukončenou.

  • To snad trošku přeháníte, ne?

    Jestli trh musí sloužit Americe jako celku a běžným Američanům a říká se tomu socialismus, tak by to znamenalo, že tam Američani měli celou svoji historii socialismus.

    Tomu přeci sám nevěříte.

    Navíc my, kteří jsme tu opravdu měli socialismus, jsme viděli, jak zájem našeho národa šel do prdele, kvůli osobním zájmům komunistů i zájmům SSSR. Najděte si, jak jsme postupně čím dál více zaostávali. Martin Koller to pěkně psal na Parlamentních listech.

    Nebo budete tvrdit, jak jsme po roce 1989 se zděšením koukali na zaostalé západní výrobky a naše podniky skupovaly za babku ty západní?

    Pane doktore, prosím vás.

    • Ano, máme srovnání. A vidíme, jak vzkvétáme. Jak se naše děti neuvěřitelně zlepšily v přírodních vědách. Jak jsme se během jedné generace změnili z dodavatele komponent na stavitele jaderných elektráren a výrobce vlastních družic! Jak jsme neměli kde bydlet a teď stavíme statisíce bytů, které jsou za symbolický poplatek rozdávány mladým rodinám! Neuvěřitelné zlepšení. Nebo si vezměte produkty. Dřív byly jen šmejdy, co se musely měnit po třech letech. Dnes vyrábíme důkladné věci, které běžně vydrží dvacet let. Dobyli jsme desítky trhů, které o nás před generací nevěděli, a teď je tam „Česko“ znakem kvality.

      Nebylo to náhodou obráceně? A že jsme po roce 1989 zděšeně koukali, jak si nás dobyvatelé rozebírají? Já tehdy zděšený nebyl, já to pokládal za pozitivní změnu. Prostě jsme prohráli studenou válku. Kdybychom vyhráli, přebírali bychom my stejným způsobem francouzské podniky.

      • Tohle si přečtu na každým alternativním webu. Existuje to v ještě delší verzi asi tak na stránku a něco. Vyjmenovává se tam všechno, co jsme vyráběli. Občas to tam někdo vykopíruje.

        Těžko se s tím polemizuje, protože vyvracení je na rozbor, to zabere čas a utopí se to v debatě, nejde to udělat v pár úderných větách, čtenáři by měli rozumět ekonomice natolik, aby to pochopili a to se tam ani moc nevyskytuje.

        Teď zrovna opakují na Mystery seriál o českých mýtech, kde v díle „Československé výrobky chtěli všude“ tak trochu nastínili, jak to bylo ve skutečnosti a co všechno byly skryté problémy. Jak jsme tu něco vymysleli a patenty se pak předávali do jiných zemí východního bloku, kde to vyráběly laciněji (to samé se děje dnes s kopírováním západních výrobků Čínou a výsledkem je chudnutí Západu – ekonomika se prostě nedá ošidit, ať ji chcete šidit ze socialistických nebo globalistických pozic). Dále tam zmiňovali jak stát dotoval příliš drahé výrobky (jestli se jídlo dotovalo negativní spotřební daní, nebo se dneska dotuje jiným systémem, je to pořád to samé křivení trhu). Plánování brzdilo výrobu a pokrok, protože vynálezy se nedají naplánovat a není plánovače schopného naplánovat postavení Applu. Nikdo není schopen říct: Tak vy vynaleznete Apple. – Na to Apple musí plánovač vidět už hotový a funkční a úspěšný (těch pár stovek, co postavili jiní kluci ani netuší, že existují) a tak socialismus většinově doháněl.

        Podívejte se na ten díl a pak si to jděte prodebatovat s nějakým neideologickým ekonomem, kterýmu věříte. Když nebudete sám chtít pochopit, jak to vlastně fungovalo a funguje, tak vás nikdo nepřesvědčí. Je přesvědčování totiž moc práce a nic z toho.

        Jenže pak nevíte, jak to vlastně všechno funguje a kde jsou chyby (tehdy i dnes) a tedy co s tím dělat. No a na konci vám pak vychází nesmysly, jakože Amerika byla vlastně socialistickou zemí většinu své historie, protože to jste implicitně řekl tím, že ohlížení se na celkové zájmy země je charakteristika vlastní socialismu.

        Měl byste se snažit věci pochopit i za cenu zavrhování chybných teorií a to není snadná věc. – To je přesně, co oslabuje manažery korporací, kteří se zas přidávají k „sociální zodpovědnosti“ a podobným hloupostem jako Gay Pride pochody a ekoaktivismus a boj proti globálnímu oteplování, #metoo – protože většině z nich se to sice tak trochu nezdá, ale rozebrat do hloubky si to neumí a chtějí dobře vypadat a nebýt mimo a tak nějak jsou konformisti, chtějí zůstat u koryta a zapadnout a tak to nechají plavat – on to konec konců ani není jejich problém. Prachy mají, tak jim o nic nejde, oni zhroucení civilizace přežijí.

        Nemůžete ve skutečnosti jít ani cestou Klause a být pořád (často) bezmyšlenkovitě proti, protože pak skončíte jak antivaxer na náměstí se sebevykastrovaným politickým vlivem, protože některé věci mlčící většina neodpouští a najednou je jedno, jak moc máte pravdu v jiných věcech.

        • V tom je ta legenda přesně vidět! Ona totiž tahle ekonomická teorie (kterou Česká televize tlačí) funguje na iPhony a další jednoduché spotřební zboží. Elektrárnu podle ní nepostavíte. A vlastně ani nevyrobíte takovou pračku, která všechno vydrží.

          Samozřejmě souhlasím, že ten systém nebyl optimálně efektivní. A že zavádění inovací bylo relativně pomalé, o tom žádná. Není také sporu o tom, že byl méně výkonný než systém, který byl tehdy aplikován v Západním Německu.
          ALE:
          – přes to všechno vykazoval ve všech měřitelných ukazatelích lepší výsledky než systém současný (neregulovaný globální kapitalismus).

          To vám každý neideologický ekonom potvrdí. Jsem v každodenním kontaktu s několika.

          • iPhone není jednoduché spotřební zboží. Jednoduché je smontovat součástky, které je těžké vymyslet. Proto běžné smartphony nemají z iPhonu ani kvalitu, ani cenu.

            Pračku, která všechno vydrží vyrobíte snadno. Jen k tomu musíte mít důvod. Za socialismu to byla neschopnost jich vyrobit lacino dostatečné množství. Dnes, když se vyrábějí lacino v Asii, by stačil jeden vymáhaný předpis/zákon, stačí aby to odhlasovali poslanci. Dnes je to politický problém, ne ekonomický.

            Jaderná elektrárna (jestli jste myslel jadernou) je specifický druh zboží. Jednak obrovskou cenou a jednak přesahem do vojenství. Pro vojenství platí jiná pravidla, protože cílem armád není výroba a zisk, ale armády žijí z daní a utrácejí za věci, které se zničí.

            Armáda USA zaplatila obrovské náklady na vývoj jaderné technologie (ostatní země je alespoň částečně okopírovaly či ukradly) a armády jsou odběratelem odpadu z JE. Ale JE tam mají. Absence socialismu jim v jejich výstavbě nijak nezabránila.

            Pro normální zboží byla kapitalistická výroba vždy výhodnější. Nedá se jinak, když jste vybíral personál napřed podle schopností pro tu danou výrobu a ne podle politických názorů. Funguje to i obráceně. I dnes státní podniky, co zbyly mohou fungovat velmi dobře, pokud mají schopného manažera a už je jedno, jaké má politické názory. Prostě je v rozhodovacím procesu o článek méně a to ten proces dělá efektivnější.

            Ještě jednou. Já nepsal o dnešním globálním kapitalismu, ale o kapitalismu, jak fungoval po většinu kapitalismu, protože země jako USA, Francie, Holandsko, Švýcarsko, Británie neměly většinu své historie žádný socialismus, ale kapitalismus a i tak se staraly o svůj národní zájem.

            Dnešní globální kapitalismus má koloniální charakteristiku, kde je metropole a kolonie. Metropole se stará jen o „svoje lidi“. Problém je, že dnes „svoje lidi“ jsou skupinka napříč světem, kdežto dříve byla také ohraničená geograficky. Koho zajímá, v které zemi je pan Mittal, když může na zasedání dozorčí rady globální banky odkudkoliv na planetě. Jeho zajímají chudí Indové stejně málo jako Američana z té rady zajímají chudí Američané. Vůbec. Jak jsme viděli v první presidentské volbě, pro pana Dlouhého „My“ znamenalo banku a ne Česko.

            Problém je v tom, že jsme kolonie a to deformuje náš „kapitalismus“.

            To, že dnešní globální kapitalismus je sotva opravdovým kapitalismem dokazuje mohutná podpora největších korporací všech neomarxistických hnutí, kdy pomalu srůstají do jednoho bloku. To mám věřit, že dozorčí rada korporátu dávající peníze Antifě, BLM, vlastně i demokratické straně je nějak proti a jsou antagonistické?

            Nefunkční školství chcete vyčítat kapitalismu? Podívejte se na Izrael. Tam měli taky kapitalismus a šetřili na všem, kromě armády a vzdělání. Blbý školství přeci není vina kapitalismu. Za Rakouska a První republiky jsme tu měli taky kapitalismus a školství fungovalo stejně jako za socialismu.

            Byt, kterej se dal za symbolickej poplatek mladým rodinám jako nic nestál? Ty peníze se snad musely někomu vzít a ten chudák do toho ani neměl co mluvit. Rozhodoval nějakej papaláš na úřadě. Všechny mladý rodiny byty určitě nedostaly (do pronájmu, ne vlastnictví). Podívejte se na dokumenty od Třeštíkový, jak se tam vyvádí okolo bytu. Jednou se stěhujou kvůli bytu z Prahy do Liberce. Jiná rodina sežene byt po nějaký babičce. Každej tehdy nebyl „naši lidi“. Musíte začít vnímat všechny. Dnes si najmete byt během pár dní či hodin. Koho dneska musíte uplácet, abyste dostal byt, kde budete platit nájem? Podíváte se do inzerce a zavoláte.

            V devadesátkách tu bylo velké tunelování. Vy tomu říkáte kapitalismus. Víte, jak se tomu říká na západě? – Poskomunismus. Protože tam znají skutečnej kapitalismus a věděj, že to, co tu máme my, je jen taková karikatura kapitalismu. Věděj, že bez socialismu by tu takovou šílenost prostě dělat nemohli. – Kdo je Klaus? Kapitalista formátu Bati, Forda nebo Jobse? Něco sám vybudoval? Ne, vystudoval socialistickou VŠE, pak dělal na ČSAV, pak byl na stážích na západních univerzitách, pak dělal v bance a nakonec byl v prognosťáku.

            Kariéra jak stehno. Praktické zkušenosti nula.

            Není divu, že pak dělal Thatcherovské reformy, v zemi, která byla v úplně jiný situaci než tehdejší Británie. Není divu, že to pak dopadlo, jak to dopadlo. Vždyť nebyl schopen zanalyzovat situaci a najít odpovídající opatření. On to jen naslepo okopíroval.

            Vzhledem k tomu, že pak dal všem zlodějům amnestii, můžete jen dumat, jestli ty chyby nebyly náhodou dělaný schválně, aby se lépe kradlo. Pak by byl trochu menší neználek a trošku větší darebák.

          • Ekonomický systém, ve kterém není důvod vyrábět kvalitní věci (jak sám uvádíte) a ve kterém je ziskové vyrábět šmejdy, je zvrácený. Dál o tom nemusíme diskutovat.

            Kromě toho vám vrtá hlavou, jak mohly být stavěny levné byty pro lidi, aniž se země zadlužila. To proto, že na tom nikdo nerealizoval zisk! Bylo to příšerně neefektivní a nemotorné, ale dnes vidíme, že orientace na zisk přináší ještě mnohem horší neefektivity. Uhlí do Třince se dováží z Austrálie, a je to ziskové. to by nevymyslel ani ten nejhorší centrální plánovač. Není pak divu, že chudneme a chudneme.

            A jen tak mimochodem. Thatcherovské reformy skončily ve Velké Británii stejným debaklem jako naše „transformace.“

  • Trefné a pravdivé. Jen nevím, jestli je ke kladení otázek důležité cvičení nebo myšlení…..

    • Není normální klást si takové otázky. Musíte být k tomu vycvičen. Nebo vyučen, chcete-li. To jsem měl na mysli.

Komentáře nejsou povoleny.