Vláda usiluje nahradit české hospody nadnárodními restauračními řetězci

Vánoce jsou dobou, kdy lidé odkládají zlobu i spory. Ale vánoce jsou také dobou, kdy mnohé nespravedlnosti vnímáme ještě palčivěji než jindy. A kdy se tudíž stává, že s námi více než kdy jindy lomcuje vztek. To jsem popsal už předloni v úvaze O tichém vzteku vánočním a dodnes bych na tom nic neměnil. Před rokem jsem předpověděl, že letošní vánoce budou pro spoustu hospodských a jejich rodiny posledními šťastnými vánocemi. Naštěstí jsem se mýlil, vládní tažení proti drobným provozovnám postupuje pomaleji, než vládní úředníci původně chtěli. Ale na základním principu to nic nemění.

Asi v každé době tomu bylo tak, že se bohatí a mocní chovali vůči těm méně šťastným (nebo méně schopným) sobecky a bezohledně. Ale naše doba k tomu ještě něco přidává. Jak nedávno výstižně napsal Martin Konvička, v dřívějších dobách bohatí chudými pohrdali. Dnes je nenávidí a snaží se rozbít jejich životy. Současné trable s islámem a imigrací jsou jen součástí téhle širší snahy. Když se elity snaží do Evropy dopravit miliony islámských radikálů, samozřejmě od nich čekají, že zkomplikují životy obyčejných lidí z nižších vrstev. Očekávají, že zničí jejich kulturu, zvyky i životní šance a oloupí je o pocit bezpečí. O nic jiného nejde. Povídačkám o údajné pomoci trpícím už dnes nevěří ani sami aktivisté.

Když se elity snaží do Evropy dopravit miliony islámských radikálů, samozřejmě od nich čekají, že zkomplikují životy obyčejných lidí z nižších vrstev.

Tichá spolupráce Kalousek – Babiš

Ale dnešní zamyšlení není o islámu ani imigraci. Tomu věnujeme dost pozornosti po celý rok. Dnes připomenu tažení za zničení malých českých restaurací a hospod. O tom se hodně hovoří v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb. To je to méně významné, navíc bylo zavedení registračních pokladen odloženo na neurčito. Nejspíš proto, že Babišovi lidé zjistili, že tak složitý informační systém nedovedou vybudovat. Tomu nasvědčují trable se zadáním výběrového řízení. Nejdříve bylo zadání utajováno z bezpečnostních důvodů. Jenže pak dokument stejně unikl a ukázalo se, že skutečný důvod utajování byl jiný. Dokument je sestaven tak amatérsky a je v něm tolik chyb, že se ani nechce věřit, že se na něm podíleli vysokoškolsky vzdělaní profesionálové. Proto musel být utajen před veřejností (více se o tom dočtete zde). A teď si představte, že by se tahle stejná parta pustila do výstavby systému, jehož selhání by znamenalo, že se v celé zemi neprodá ani rohlík.

Vše tedy nasvědčuje spíš tomu, že parlamentní hádka Babiš – Kalousek ve skutečnosti zakrývá symbiózu a spolupráci.

Vše tedy nasvědčuje spíš tomu, že parlamentní hádka Babiš – Kalousek ve skutečnosti zakrývá symbiózu a spolupráci. Kalousek Babišovi pomohl vycouvat z předem ztraceného projektu, posílil vlastní image bojovníka za práva živnostníků a navíc může počítat s Babišovou vděčností při dalším rozdělování státních zakázek.

Kam zmizely obchůdky s potravinami

Mnohem větší škodu působí tzv. kontrolní hlášení, jak jsem to popsal zde. Ale pokud chceme porozumět celému příběhu, potřebujeme se podívat na jiný trh. Na obchod s potravinami a drogérií. Před přibližně 15 lety jsme všichni nakupovali v malých krámcích či středně velkých prodejnách, které patřily českým majitelům. Existovaly i supermarkety, hypermarkety a tržnice, ale nebyla jich mnoho.

Během necelé generace došlo k radikální změně. Běžné spotřební zboží se nakupuje v hypermarketech, které jsou součástí celostátních sítí, v naprosté většině případů se zahraničním majitelem. Na drobné obchodníky zbývají jen velmi speciální segmenty trhu – luxusní čokoláda, čaj, zásobování vesnic, o které velcí nemají zájem, vietnamské večerky v centrech. Ale to vše je v zásadě nevýznamné. Trh je ovládán giganty. S tržní změnou přišla i sociální změna. Zmizeli hrdí majitelé krámků, místo nich se objevili manažeři sloužící korporacím, z prodavačů se staly bezprávné bytosti na půli cesty mezi robotem a otrokem. Ti stejní politici, kteří je do té situace dostali, se dnes snaží profilovat jako jejich údajní ochránci.

Zmizeli hrdí majitelé krámků, místo nich se objevili manažeři sloužící korporacím, z prodavačů se staly bezprávné bytosti na půli cesty mezi robotem a otrokem.

Více razítek, zdravější potraviny?

Proč vlastně zmizely malé obchody? Žádná zásadně nová technologie během té doby nepřišla a korporátní manažeři dnes neumí vyjednávat lépe než před lety. Určitou roli sehrála krize (zchudlí kupující byli nuceni zohledňovat každý halíř), ale rozhodly nové předpisy. Dnes jsou normy tak přísné jako ještě nikdy v dějinách. Když si kupujeme rohlík, máme jistotu, že každá jeho molekula i každý úkon, který s ním byl proveden, vyhověl nějakému předpisu. Před 20 lety jsme takovou jistotu neměli. Ono sice nebylo více epidemií a potraviny neobsahovaly více škodlivin, ale razítek bylo méně. A hlavně bylo méně úředníků a kontrolorů. Cenou za důkladnější razítka je zmizení malých firmiček a předání celého odvětví korporacím, které si s papírováním snadno poradí.

Cenou za důkladnější razítka je zmizení malých firmiček a předání celého odvětví korporacím, které si s papírováním snadno poradí.

Přesně totéž se začíná dít v restauračním odvětví. Dnes je to pestrý svět tisíců restaurací, barů, občerstvení, hospod, hospůdek a pohostinství. Každý podnik má svého majitele a každý je jedinečný. Za pár let bude existovat řádově 10 velkých restauračních sítí. Jedna bude patřit Plzeňskému Prazdroji, druhá Aholdu, třetí Agrofertu, čtvrtá bude McDonald, pátá… to dnes můžeme jen odhadovat a není to důležité. Podstatné je, že zmizí hrdí majitelé a soukromých restaurací bude jen pár vesměs luxusních a specializovaných na exotická jídla.

Podporujte svého hostinského!

Co je zapotřebí k tomu, aby se to stalo? První podmínkou je celková situace tak těžká, aby se mnozí ocitli na hranici přežití. Druhou podmínkou jsou dotace, které jsou k dispozici jen velkým a silným. Pak už jen stačí postupně přidávat regulace, které ty malé poškodí a přinutí skončit. Zpřísnění stavebních norem. Více hygienických kontrol. Zavedení třetí sazby DPH. Zákaz kouření. Regulace cen nápojů. Vyšší odškodné za pracovní úrazy. Nové vymezení odpovědnosti za pití nezletilých (zákaz existoval odjakživa). Zvyšování pokut za jakýkoliv nedostatek. A konec konců i hrozba registračních pokladen.

Každá taková změna znamená, že pár dalších je nuceno skončit a uvolnit místo řetězcům. Každá taková změna znamená, že ještě větší kus České republiky bude patřit cizincům. Každá taková změna znamená, že Češi přijdou o přirozené prostředí pro výměny názorů a politické diskuze. Každá taková změna znamená vyšší riziko islamizace.

Každá taková změna znamená, že pár dalších je nuceno skončit a uvolnit místo řetězcům. Každá taková změna znamená, že ještě větší kus České republiky bude patřit cizincům.

Nadešel čas bránit české hospody. Třeba už příští rok. Schválně se ptejte kandidátů na hejtmany, co udělají pro to, aby hospodští v jejich kraji přežili. A nedejte na výmluvy. Ve skutečnosti toho není vůbec málo, co mohou podniknout.