Zavřít hranice a do zbraně! Zavelel izraelský expert a Češi oněměli

Reportáž ze společné besedy pánů Bohbota, Hampla a Karase

Ozbrojit se i za cenu popotahování úřady. Aktivně zapojit i ženy. Velmi ostrá slova padala na setkání v Berouně, na kterém byl přítomen Petr Hampl z Alternativy pro ČR s bezpečnostním specialistou, bývalým vojákem v Gaze, rabínem Davidem Bohbotem a jeho kolegou Vladimírem Karasem, který pracoval i na Generálním štábu Armády ČR. Lidé všech věkových kategorií na besedě „ani nedutali“…

Na úvod Bohbot uvedl: „Měli byste zůstat v klidu, odhadnout situaci, odvézt v případě potřeby lidi, zastavit krvácení. To není důležité. Důležitá je správná příprava. Jsou lidi, kteří čekají až se něco stane, a pak reagují, a to je většina lidí na světě. Druhý typ je ten, co říká – já se budu připravovat, mít nůž, zbraň a kdyby se něco stalo, tak mohu reagovat. Cvičí karate, teakwondo, judo a řeknou: ‚Jsem připraven.‘ A pak jsou lidé, kteří jsou podle mne připraveni a snaží se zastavit tu možnost útoku, a kvůli tomu tady dnes jsme.  Potřebujeme lidi, kteří se dívají do budoucnosti a říkají: ‚Mohu to zastavit, než to vůbec začne‘.“

Tři izraelské války

„My jsme v Izraeli měli tři války,“ vypočítával bývalý izraelský bezpečnostní expert. „První byla v roce 1948, nebyli jsme připraveni, ani jsme nechtěli bojovat. Doufali jsme, že když budeme hodní, že bude fajn, že nás nechají žít a nebude válka. A takhle to nebylo. Bohužel nás začali vraždit, Naše vina byla, že jsme se předtím vůbec nepřipravili a říkali jsme si, že bude dobře, Bůh je s námi. V roce 1967 to už bylo úplně jinak. Během šesti dní jsme udělali to, co bylo nemožné. Zničili jsme všechny armády, které chtěly útočit na Izrael. A docela rychle.“  Pak upozornil na třetí válku v roce 1973. „Trvala 18 dní a důvod byl, že útočili první. A budu mluvit o strategii. Chtěli jsme, aby útočili první a měli jsme k tomu dva důvody. První byl, že se s námi nikdo nechtěl bavit. Byli tak uražení, že říkali: ‚Vy jste satan a nikdy nebude mír.‘ A my jsme zničili jejich armády a ty výsledky byly tak jednoznačné.  Měli jsme 780 mrtvých a zabili jsme 10 000 Arabů. Ta druhá válka umožnila mír a ukázali jsme, že i když začínají oni první, nemohou vyhrát. Nemohou zničit Izrael. Co to má společného s Českou republikou? Vy jste, dá se říci, úplně na začátku. Tady ano, ale ne v Evropě. Evropa je nyní nemocná. Co se děje v Anglii, ve Francii, není moc daleko. V Anglii je 650 muslimských vojáků a do Islámského státu přešlo 3000 lidí. Ve Francii i Belgii je to možná  trochu horší. Tady v Česku žijete v iluzi, že je vše v pořádku. Ale není to tak. Jste součást Evropy. Je to nemoc, která se rozšíří po celém těle. Takže přijdou i sem. A je to blízko, blíž, než si myslíte.“

Tady v Česku žijete v iluzi, že je vše v pořádku. Ale není to tak. Jste součást Evropy. Je to nemoc, která se rozšíří po celém těle. Takže přijdou i sem. A je to blízko, blíž, než si myslíte.

Utečenci bez sentimentu

„Proto máte možnost úplně blokovat hranice. Osobně myslím, že je moc hezká věc,“ řekl k Schengenu Bohbot. „Ano, jezdím rád do Drážďan, je to fajn… ale co je důležitější? Vaše bezpečnost, nebo levně nakupovat? Musíte udělat to, aby se už žádní uprchlíci nedostali do Evropy. Nerozumím, proč utíkají a přicházejí sem. Proč nezůstanou a nebojují? Když se začal vytvářet Islámský stát, dostal se pomalu do Iráku velice mírnými modlitbami. Pak se ideologie začala rozšiřovat, získali pár lidí a začali posílat cizince, kteří vytvořili první sílu. A proč cizince, protože se vykašlali na všechno, protože jim bylo jedno, co zničí, koho zabijí. Neměli tam sousedy, neměli tam kamarády a necítili nic k té zemi.“ Pak dál pokračoval: „A to je to nejhorší, když přijdou lidé, kteří nemají nic společného s toto zemí a necítí k ní nic. Já když jsem přišel, musel jsem se naučit respektovat lidi i mentalitu. Dodnes se snažím. Když ale přijdou lidé, kteří utíkají z války, nemají žádné sentimenty k této zemi. Ti jsou ti nejhorší, nejnebezpečnější. Takto to začalo v Iráku. Je pravda, že dnes je Islámský stát plný bývalých vojáků, kterým Američané řekli: ‚Už vás nepotřebujeme.‘ Ti, kteří přicházejí, chtějí jedině rozšířit svoji ideologii. Kvůli tomu říkám, že musíte kontrolovat vaši hranici, musíte říci, že tu nechceme žádné uprchlíky. Oni doma nebojují, nechají tam doma ženské a přijdou sem. A za ně bojují cizinci. Musíte mít dobré spojence: Američany, Rusy, Izraelce. My víme hodně! Můžete se s námi spojit… A měli byste vybrat správné lidi, aby vás reprezentovali,“ řekl za potlesku rabín.

Karas k tomu prohlásil: „Paní Merkelová před nějakou dobou tvrdila, že sem přijdou především inženýři a lékaři. Ale nikdo neřekl, že za nimi přijdou jejich pacienti.“ A auditorium vyprsklo smíchy. „Protože to je plno vyšinutých lidí. Jeden poseká policisty mačetou, druhý projede autem promenádou v Nice… Za loňský rok přišlo zhruba jeden milion a 200 000 lidí. Podle statistik je 30 000 lidí napojeno na Islámský stát. Kolik bylo potřeba útočníků v tom francouzském klubu? Šest dohromady, se všemi podpůrnými… V Nice jeden, v Bruselu na letišti tři a tady jich máme 30 000! Pouze radikální muslimové jsou ti, kteří jsou nebezpeční? Podle koránu ti, kteří nejsou radikální, jsou odpadlíci a zaslouží být potrestáni smrtí. Za loňský rok do České republiky přišlo zhruba 30 000 muslimů. Těch, kteří jsou nějak napojeni na teroristické struktury, tu máme opět tři procenta, takže to je řádově tisíc lidí! To je docela děsivé číslo, že?“

Za loňský rok do České republiky přišlo zhruba 30 000 muslimů. Těch, kteří jsou nějak napojeni na teroristické struktury, tu máme opět tři procenta, takže to je řádově tisíc lidí! To je docela děsivé číslo, že?

Hampl k tomu podotkl s naléhavostí v hlase: „Musíme obrodit národní hrdost, vlastenectví.“

Roky v armádě

Muž ve středních letech  se zeptal  na  ženy v ozbrojených sborech. „Samozřejmě by měly být! Jsme lépe připraveni i díky tomu, že každá žena umí držet zbraň.  U vás to snad bude také. Nejen proto, že muslimové věří, že když je zabije ženská, tak nepřijdou do nebe, ale proto, že ženy jsou stejně dobré a někdy i lepší.  Umí chránit naše hranice stejně jako chlapi,“ odpověděl Bohbot. Poté se hovořilo se o vojenské službě, která je povinná pro muže v Izraeli tři roky, pro ženy dva roky.

Pak zazněl i tento dotaz: „Co dělat v době útoku?“ Odpověď zněla:„Když tam teroristé jsou, tak první věc je neutíkat. Zastavit, podívat se, zjistit, co můžeme udělat. Použít se dají klíčky, MasterCard karty jsou nebezpečné nejen když jdeme na nákup. Baterka. Silná propiska je stejná jako zbraň. Když nemáte knihu nebo židli, propiska vám může zachránit život. Co jsme se v Izraeli naučili je, že když utíkáme, je mnohokrát víc mrtvých. Když útočíme, když jdeme za nimi, tak ukazujeme, že nemáme strach. To je dobré, to je psychologie. Oni chtějí rozšířit chaos, teror, strach a my jim ukazujeme, že se nebojíme. A můžeme něco udělat. Zkusili jsme to jak v armádě, tak i v ulicích. Nespoléhat na to, že ten vedle bude něco dělat,“ odpověděl Bohbot.

Co jsme se v Izraeli naučili je, že když utíkáme, je mnohokrát víc mrtvých. Když útočíme, když jdeme za nimi, tak ukazujeme, že nemáme strach.

Pak se ozval tento názor mladého člověka: „Ale říká se, hrdinů jsou plné hřbitovy. Jak mám vědět, že ten vedle mi pomůže. Když sám budu útočit s knížkou proti kalašnikovu, tak to pro mne asi dopadne špatně, ale když nás bude víc…“ Bohbot k tomu reagoval: „Když začnete myslet takto, oni vyhrají, my prohrajeme.“ „Ale sám tomu nezabráním,“ kontroval blonďatý junior. Hampl na to: „Všichni se snažíme chovat tak, abychom přežili. Ale to se poněkud mění. Někdy je to tak, že se člověk chová tak, aby přežil jako jedinec. Ale má rodinu, myslí na ni. Máte jednoho zabijáka a tisíc lidí. V některých situacích stojí za to zahodit otázku ‚přežiju to?‘ ale dát si otázku ‚co mám dělat, aby přežilo co nejvíc lidi‘?“

Bohbot řekl: „V té Paříži útočilo v klubu šest lidí. Pomalu, v klidu si vyměnili zásobníky a pozabíjeli skoro všechny. U nás v Tel Avivu útočili dva lidi a měli samopaly a zabili jednoho nebo dva lidi. A zastavili je. A utíkali, protože všichni okolo přišli a udělali to, co museli udělat. Přijďte trénovat Kraft Maga, choďte na judo a příště až něco takového se stane, nemusíte se ptát. I ti, kteří nejsou vůbec trénovaní, neumějí moc sebeobranu, mohou něco dělat… Lidi tam stojí a čekají na smrt,“ skočil z tématu obrany do situace při teroristickém útoku Bohbot. „Jako ovce,“ znělo ze sálu. Dále Hampl podotkl, že ČSSD má přímo ve svém  programu ustavení globální multikulturní vlády, tedy vlastně zrušení demokracie a národních států. Petr Hampl se pochlubil, že byl svého času redaktorem Respektu, což je dnes prý nejspíše nejextrémnější tiskovina. „Věřím, že není pozdě a že to zvládnete a zastavíte tu nemoc včas. Nemám nenávist proti muslimovi. Někteří mohou být úplně normální, můžeme žít v míru, ale ať žijí oni tam a my tady. Islámský stát vůbec není důležitý. Někdy musíme porušit zákony, poslechnout, zjistit, sledovat a udělat všechno, abychom zjistili, že nejsou radikální,“ svěřil se David Bohbot.

Pokud by padla vízová povinnost pro Turky, tak máme dálnici z Bagdádu až do Francie a nevíme, kdo k nám bude chodit.

Poté následoval dotaz k Turecku, na který reagoval Karas: „Prezident Erdogan je především despota. S Irákem má 1200 kilometrů dlouhou hranici, Kurdistán, s velmi nepřístupným terénem. Tam je volný průchod. Pokud by padla vízová povinnost pro Turky, tak máme dálnici z Bagdádu až do Francie a nevíme, kdo k nám bude chodit. Bezvízová povinnost s Turkem je hrob. Pas stojí v Istanbulu řádově jen desítky eur.“

Turecko a Putin

A Bohbot se přidal: „Turecko jako stát je nejnebezpečnější pro civilizaci. Turecko pomáhalo vytvořit Islámský stát, podporovalo a trénovalo vojáky a bohužel Američané hrají s nimi. Turci sice bojují proti Íránu a Hizballáhu, ale kvůli  energiím a zdrojům pořád od IS kupují ropu. Radikalizuje se to víc a více. Dnes turecká armáda není tak silná a ten blázen ovládá Turecko a bohužel Američané z nějakých důvodů, asi kvůli penězům, to nechávají být.“ Ke smlouvě Erdogana s Putinem izraelský rabín řekl: „Rusové mají jeden problém, že musejí držet Asada, který už nemá sílu. Kvůli bojům mezi Ruskem a Američany Američané obětují ostatní. Turci jsou dnes chytřejší než ostatní a využívají situace. Putin, a to jsem velice překvapen, zapomněl na vás a všechny ostatní a dělá něco proti Evropě, nejen proti Ukrajině.“

Karas pak překvapil přítomné: „V Turecku z pohledu vojenského je v současné době více než 50 procent jaderných zbraní, z pohledu instalovaných megatun celé Severoatlantické aliance.“ Hampl pak uvedl, že u Clintonové 20 procent jejích volebních peněz je ze Saúdské Arábie. Islám už prý zničil minimálně 15 civilizací, které všechny byly minimálně o třídu vyspělejší a to technologicky, vojensky i společensky. „A všichni si o nich mysleli, to jsou ti primitivní beduíni. Kde je dnes buddhistická civilizace, která byla na území Afghánistánu?“

Pákistánci u nás

Mladá žena z davu šokovala: „Mám zde v Praze přátele, jsou tam i muslimové z Pákistánu a jsme s nimi v intenzivním kontaktu patnáct let. Mohu potvrdit jejich radikalizaci. Děti chodí do českých škol a jak jsou v otevřeném prostředí, o to víc v jejich rodinách se přitvrzuje. Korán jedou od narození. Jsme pro ně podlidé a špína. Jejich teenageři jsou na skype s duchovními ze Saúdské Arábie. A to je opravdu wahhábistický islám, popření lidskosti a největší zvěrstva. Vůbec bych to nepodceňovala. Hovořilo se o zpochybňování islámu a oni mi řekli, že by si velmi přáli, aby tu bylo zavedeno právo šaría. Že by jim stačilo, kdyby to bylo pro muslimy. Myslím ale, že s jídlem roste chuť a nabírají na síle.“ Odměnou jí byl potlesk přítomných. Karas také zmínil: „Jestli se ptáte, zda je islám reformovatelný, tak záleží na použitelných zbraních!“

To, čeho jsme svědky, jsou hybridní nebo nesymetrické konflikty, kde nepřítel není definován a může být naprosto kdekoliv.

Hampl zmínil případ, kdy odbor české vlády napsal o jednom z předních muslimů u nás, který se snažil o reformovaný islám, anglický text zveřejněný na nějakém webu, že to je zrádce islámu a pokusili se na ně navést nějaké islámské radikály. Od té doby přestal ten muslim být veřejně činný. Pak zazněla další otázka: „Kdo nás bude chránit lépe, armáda, policie, domobrana?“ Karas reagoval: „Zapomeňte na to, že tady bude ještě někdy válka, kde bude frontová linie s předem určeným týlem. To, čeho jsme svědky, jsou hybridní nebo nesymetrické konflikty, kde nepřítel není definován a může být naprosto kdekoliv. My se musíme bránit sami! Muži i ženy v Izraeli, kteří mají za sebou vojenskou službu, byli vyzváni, aby nosili střelnou zbraň, aby mohli kvalifikovaně zasáhnout.  To by mohla být ta cesta. Abychom se naučili dívat kolem sebe, vnímat, co se děje kolem nás“ Hampl pak řekl na závěr: „Ozbrojit se i za cenu, že budete popotahováni, protože je to lepší než být zavražděna, znásilněna, rozkrájena….“

Václav Fiala

Vyšlo na www.parlamentnilisty.cz 12. 8. 2016