Primář, poslanec a krásná blondýna

Primář sokolovské nemocnice Martin Straka veřejně vyzval k vraždě Tomia Okamury. Nejspíš to opravdu byla neobratná nadsázka, a dílo momentálních emocí, ale stalo se to.

Existuje jediné správné pokračování. Pan primář by měl zajet do Prahy za předsedou SPD, omluvit se mu a tu omluvu zveřejnit na stejné sociální síti, kde napsal tu pitomost. Měli by si podat ruce, a opět se pustit do nesmiřitelného boje.

Jenže kdyby to udělal, tak by to znamenalo, že Tomia Okamuru bere jako spoluobčana, kterému náleží všechna práva. Jenže se obávám, že to není svět, ve kterém by chtěl žít pan primář Straka. Obávám se, že jeho svět už je rozdělený. V jeho světě vystupují ti správní lidé napojení na globální struktury, a potom jakési bytosti nižšího druhu, bahno na botách těch prvních, laciná kořist pro džihádisty. Ti nemají žádná práva. Těm se neomlouváme, těm se nepodávají ruce. Těm se vysmíváme, že nemají desítky tisíc na zubaře.

…těm se neomlouváme, těm se nepodávají ruce. Těm se vysmíváme, že nemají desítky tisíc na zubaře.

Takže výsledkem je trapné vykrucování, a negativní emoce rostou na obou stranách. Až k občasnému fyzickému napadání. Úplně zbytečně.

Mimochodem, když primář, který má plnou nemocnici, vidí zblízka umírat covidové pacienty a má oprávněný vztek na antivaxery, chce už nadávat jmenovitě, mohl by začít ve své vlastní straně TOP09. Má jich tam více než dost. Ale raději dělá, že je nevidí.

Třeba se v něm mýlím, a tu sílu k omluvě najde. Kéž bych se mýlil.

Jo, a krásná blondýna šla třeba kolem parlamentu.