Do Kalifornie! A už se nevracejte
„Až osmdesát procent reklam nemá žádný efekt. Pět spolužáků to chce se svou firmou změnit,“ hlásá titulek v magazínu Forbes a text pokračuje líčením, jak parta úžasných lidí vymyslela něco, co změní svět. Ve skutečnosti se jedná o nějaký kousek software, o maličko lepší než ty předchozí, to znamená s o maličko větší schopností analyzovat chování a manipulovat s lidmi.
Celé je to popisováno stejně nadšeným stylem jako objev léku na rakovinu nebo elektrického osvětlení. Sláva! Lidstvo vstupuje do nové etapy! Konečně bude možné, aby každý, kdo má peníze, vnutil komukoliv cokoliv. Parta mladých lidí bude úspěšná, přispěje ke korporátním ziskům víc než ostatní a bude se mít po určitou dobu dobře. Někdo z nich dokonce možná doživotně.
Nikdo z těch kluků si nepoloží otázku, jestli chce žít ve světě, kde pár korporací bude zcela řídit životy lidí (kdyby byl jejich produkt úspěšný, přesně k tomu by směřoval).
Všimněte si, jak úplně zmizelo svědomí. Nikdo z těch kluků si nepoloží otázku, jestli chce žít ve světě, kde pár korporací bude zcela řídit životy lidí (kdyby byl jejich produkt úspěšný, přesně k tomu by směřoval). Žádnou podobnou otázku si nepoloží ani novinář, který o tom píše. Všichni vyrostli ve světě liberální ekonomie, která hlásá, že korporátní zisk je nejvyšším dobrem. Cokoliv vede k vyšším ziskům, to je podle nich morální. To má prý zajistit trh – každý se rozhoduje zcela dobrovolně. Ale ti stejní mladí muži se specializují na to, že likvidují schopnost zákazníků dobrovolně a samostatně rozhodovat. Divné jim to není, hlavně, že za to jsou peníze.
Pokud ale převládne takové myšlení, pak se nemůžeme divit, že někdo jiný vydělává na dovozu džihádistů, jiný na zpochybňování pohlavní identity malých dětí a někdo další třeba na nesmyslných válkách, respektive napadání vzdálených zemí.
Diví se ještě někdo té nostalgii po časech, kdy by tihle schopní a chytří lidé vymýšleli účinnější obráběcí stroje, o víkendech vlastníma rukama opravovali chalupu…
Ale nakonec dobrá zpráva. „Zakládáme pobočku v Kalifornii,“ říká úspěšný mladý muž. Kéž by se tam přestěhovali a už zůstali. Česká republika by nejspíš přišla o velmi výkonné mozky, ale lepší o ně přijít, než aby tu řádili superinteligentní predátoři.
Diví se ještě někdo té nostalgii po časech, kdy by tihle schopní a chytří lidé vymýšleli účinnější obráběcí stroje, o víkendech vlastníma rukama opravovali chalupu, byli užiteční lidem kolem sebe, a nejspíš by i byli šťastnější?
Přesné uchopení podstaty věci, a to nejen v daném případě. Vážím si Petra Hampla pro schopnost kritického vystižení jádra problému a (což není zdaleka samo sebou) ochoty se veřejně vyjádřit a nepodléhat stupiditě doby. Petr Hampl má pravděpodobně oponenty a jistě i nejednoho nepřátele, ale (jak to kdysi v podobném kontextu vyjádřil o takových lidech Churchill), nesvědčí to o ničem jinem, než že si za věcmi ve svém životě stál a stojí.