Týden, kdy prohráli skoro všichni

Když v rámci nějakého sporu prudce vybudíte emoce, jedním z nutných důsledků bude, že obě strany utvrdíte v dosavadních postojích. Ti, kdo nesnášeli Zemana, ti ho po minulém týdnu nesnáší ještě víc. Ti, kdo ho podporovali, ti ho budou podporovat ještě silněji a odpustí mu přikrývání Babišových rozkrádaček nebo cokoliv dalšího. A protože Zemanových podporovatelů byla většina, je totálním vítězem minulého týdne on.

A nemusel vlastně dělat vůbec nic. Stačilo chovat se slušně, nosit oblek a pronést standardní státnickou řeč. Jeho odpůrci udělali práci za něj. Michal Horáček a jeho lidé se celému národu předvedli jako vulgární fanatici zahrávající si s násilím. A kvůli čemu? Adorování nějakého tibetského mnicha, který možná ani není tibetský mnich? Vyznamenání pro nějakého Kanaďana, jehož jméno jsme ještě před týdnem neznali a kterému bylo stejné státní vyznamenání už dvakrát odepřeno, aniž by to vzbudilo jakoukoliv pozornost? Standardní diplomatické prohlášení směrem k Číně, jakých se rutinně vydávají desítky? To mělo někoho zvednout ze židle? Dal si někdo práci se zjišťováním, kolik procent lidí to vůbec zajímá? Celé to bylo úplně zbytečné.

„Pražská kavárna“ si tedy sama odstřelila klíčového prezidentského kandidáta. A ještě za to zaplatila.

„Pražská kavárna“ si tedy sama odstřelila klíčového prezidentského kandidáta. A ještě za to zaplatila. Utěšovat je může snad jen to, že to nebyly jejich peníze, nýbrž peníze ukradené ze státní pokladny prostřednictvím rektora Palackého univerzity. Dostal je na zajištění výuky, dal je na prezidentskou kampaň. V zemi se zdravými poměry by už nebyl rektorem a řešilo by se jeho trestní stíhání. Jenže Česká republika není země se zdravými poměry. Za pár měsíců požádají rektoři o další peníze a Andrej Babiš jim je ochotně poskytne. Takže druhým poraženým jsou daňoví poplatníci.

Dalším poraženým je ODS. Opět se projevila jako politická strana bez vlastních myšlenek, jako slabší pobočka TOP09. Tedy těleso protinárodní, probruselské, hájící zájmy neomarxistických intelektuálů a estébáckých oligarchů (nikým jiným Michal Horáček není). Postoupila tak v metamorfóze na další KDU-ČSL. Tedy na stranu ochotnou podpořit každou ideologii a každý režim, pokud to umožní přístup ke státním penězům.  Na ničem jiném než na penězích přestalo záležet. Tak, jako nikdo nečeká od KDU-ČSL obhajobu křesťanských hodnot, tak nikdo nemůže od ODS čekat obhajobu drobných podnikatelů. Ale to nevadí. Síť aktivistů, kterým spojení s ODS umožňuje participovat na rozkrádání státu, je dost široká, aby při nízkých účastech garantovala výsledek kolem 10%. To stačí a všichni jsou spokojení.

ODS se opět projevila jako politická strana bez vlastních myšlenek, jako slabší pobočka TOP09. Tedy těleso protinárodní, probruselské, hájící zájmy neomarxistických intelektuálů a estébáckých oligarchů

Další poraženou skupinou jsou rozumní a slušní lidé, kteří v ODS ještě zůstávají. Skupina kolem Václava Klause mladšího byla převálcována. Ukázalo se, že může říkat správné věci, ale jeho vliv je nulový. Nejen na vedení strany, ale i na členy a na celkový obraz.

Na frak ale dostala i svoboda. Parta z pražské kavárny dokázala přimět soukromou televizní stanici Prima, aby na své náklady odvysílala Horáčkovu agitku. Dalším logickým krokem jsou povinné agitační nástěnky strany Zelených a TOP09 ve firmách, a v posléze i v domácnostech.

Pravda a láska bývaly skvělé ideály, teď je z nich symbol politického kýče a zneužívání moci.

Ale ještě horší je poškození samotného pojmu „svoboda.“ Pravda a láska bývaly skvělé ideály, teď je z nich symbol politického kýče a zneužívání moci. A zdá se, že svoboda následuje. Když estébáci, kteří požadují zatýkání za politicky nekorektní názory a vyhazování z práce za to, že si člověk poslechne odbornou přednášku, když se tihle lidé zaklínají svobodou, pak z toho vyplývá, že jako „svobodu“ lze označit úplně cokoliv – včetně cenzury, zatýkání a rušení svobodných voleb. A pokud nějakým slovem můžete označit cokoliv, pak to znamená, že slovo ztratilo význam.  A jak máme bránit něco, co už neumíme pojmenovat ani definovat? Zničení pojmu svoboda je největší škodou, kterou kavárenští neomarxisté způsobili. Takže mezi poraženými jsme nakonec všichni.

Mimochodem, během stejného týdne do Evropy dorazilo asi 30 000 kolonistů, z nich cca 25 000 mužů ve vojenském věku. Několik set z nich je napojeno na Islámský stát, Al Kajdu a obdobné skupiny. V různých evropských zemích došlo k několika krvavým útokům provedených nikoliv extrémisty, ale běžnými mladými muslimy. Znásilnění už se nepočítají. Německý soud osvobodil Syřana, který znásilnil malého německého chlapce.  Se zdůvodněním, že lidé, kteří vyrostli v islámské kultuře, mají na takové chování právo. A úřady v různých evropských zemích přijaly desítky rozhodnutí v rozporu s právem vlastních zemí, ale v souladu v islámským právem Šaríja. Do České republiky se přistěhovali další arabští muslimové, radikálové vyškolení v Saudské Arábii dál kážou ve více než dvou desítkách českých mešit. Ale nic z toho není politický tématem.