Kavárna a pravdoláska končí, jásá po slovenských volbách Petr Hampl. No a u nás?
ROZHOVOR „Fico zůstává reálně držitelem moci,“ reaguje na výsledky voleb na Slovensku sociolog Petr Hampl. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kromě komentáře k rozložení politických sil Slovenska předestřel vizi, podle které dnes končí nejen Evropská unie, ale i parlamentní demokracie v dosavadní podobě. „Buď se k moci dostanou jiné skupiny a systém se posune více k nacionalistickým režimům a k přímé demokracii, to je první možnost. Druhá možnost je, že se vše posune k islamizaci,“ předpokládá sociolog. Zmínil, proč čeká Babišovo hnutí rychlý konec, a sečetl průšvihy Evropské unie.
Volby vyhrál Smer – SD s 29 procenty, druhá byla protievropská Sulíkova Svoboda a Solidarita. Do parlamentu se dostalo celkem osm stran a mezi nimi i nacionalistická uskupení jako Slovenská národní strana s necelými devíti procenty a 15 křesly a krajně pravicové uskupení Mariana Kotleby Lidová strana Naše Slovensko. Vypadá to, že ve slovenských volbách propadly strany, které hlásají většinově uznávanou proevropskou nebo snad proamerickou politiku. O čem to svědčí?
Je to tak, jak říkáte. Ten proud, který můžeme nazvat pravdoláskou, kavárnou nebo politickou korektností, byl fakticky vymazán. Nejde jen o to, že takové strany nebudou sestavovat vládu, ale že to přestaly být síly, s nimiž by se ještě mělo počítat. Kdybychom to přirovnali k situaci Zeman versus kavárna, tak už se bude rozhodovat pouze mezi zemanovskými proudy.
Ale maďarská liberální strana Most Híd nebo Sieť, které mají sice jedenáct a deset mandátů, se do parlamentu dostaly. Ty nepovažujete za strany, které drží evropský směr?
Jistě, ale kolik dostaly. To nejsou ani významné opoziční strany.
Část těch lidí jsou zjevně cizí bojovníci. To znamená, že státy nejsou schopny zabránit ani tomu, aby na jejich území napochodovala armáda. Evropská unie v té podobě, jak jsme ji znali, zcela jistě končí.
Když se člověk podívá na počty mandátů a vystupování jednotlivých stran, výsledkem je, že bez nacionalistických uskupení nelze sestavit vládu. Může to tak být?
Premiér Fico, i když nemůže vládnout sám, může si vybírat. Má docela široké možnosti, může sestavit vládu se SNS, Svobodou a Solidaritou, může to kombinovat. Je to na něm. Reálně zůstává držitelem moci.
Každopádně některé strany se vymezovaly proti…
Vyčkejme. Je snadné mít před volbami silácké řeči, že s tím nebo jiným nebudu spolupracovat, druhá věc je, že volby dopadnou určitým výsledkem.
Pokud by ve Francii posílila, nebo dokonce zvítězila ve volbách Národní fronta Marine Le Penové a Velká Británie se rozhodla pro vystoupení z EU, co může následovat? „Právě teď jsme jen dvě či tři špatné volby vzdáleni od konce NATO, konce Evropské unie a možná konce liberálního řádu, jak jsme ho znali,“ píše například Anne Applebaum. Také se domníváte, že se může zavedený systém zbortit?
Nejenže je to možné, ale jisté. Citace označuje realitu v podstatě správně. Evropská unie je na konci svého životního cyklu a já bych řekl díky Bohu. Za poslední roky nebyla schopná vyřešit žádný významný problém. Všechno, na co bruselské centrum sáhlo, skončilo katastrofou od sociální soudržnosti přes nezaměstnanost, ekonomický růst, společnou měnu, podporu malých států až po podporu vědy. Imigrace to všechno završila. Miliony lidí chodí sem a tam, nikdo není schopen jim v tom nějak zabránit, ani je registrovat. Část těch lidí jsou zjevně cizí bojovníci. To znamená, že státy nejsou schopny zabránit ani tomu, aby na jejich území napochodovala armáda. Evropská unie v té podobě, jak jsme ji znali, zcela jistě končí.
To, že některé strany hájí národní suverenitu a chtějí, aby se lidem v jejich zemi žilo dobře, aby bylo bezpečno, na tom není nic fašistického. Fašistické je naopak snažit se změnit složení obyvatelstva…
S ní končí také to, čemu říkáte liberální řád. Přesněji by bylo možné říct, že končí parlamentní demokracie v dosavadní podobě. Končí režim, kdy vládne izolovaná politická elita, a v rámci té elity se střídají menší skupiny jako politické strany. Dnes ještě nevíme, co bude následovat. Buď se systém se posune k více nacionalistickým režimům, k přímé demokracii, to je první možnost. Druhou možností je islamizace.
Jak by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo zasáhnout do života Evropy?
Nečekejme od toho příliš mnoho. I kdyby se prezidentem Donald Trump stal, a to nepředpokládám, bude potřebovat nějaké roky, aby zkrotil obrovský byrokratický aparát provázaný všemi vazbami, korupcí, kontakty s oligarchy. Nečekejme, že by se americká zahraniční politika změnila okamžitě. Nicméně zcela jistě se dá předpokládat, že by Spojené státy byly méně aktivistické v zahraničí, budou méně podporovat islám a zcela jistě by americký režim přestal být protiruský. Pro nás by to znamenalo, že by nás více nechali na pokoji.
Objevuje se ufňukaný tón, že mu koaliční partneři ubližují, že byl podveden atd. Spíš jako by hrál na soucit voličů, než aby se prezentoval jako silný. Předpokládám, že má dobré analýzy a jeho lidé jsou si vědomi toho, že Babišovo kouzlo přestává fungovat.
Přiznejme si, že vše, co Američané udělali za posledních deset let, bylo špatně. To znamená, že kdyby se přestali míchat do toho, co dělají ostatní státy, určitě by to prospělo.
„Poučení pro evropské politiky: Napodobovat fašisty je cesta do pekla. Nezískáte tím hlasy, získají je fašisti,“ napsal na Britských listech Andrew Stroehlein, čímž evidentně míří na to, že Fico nedostal většinu, takže nesestaví jednobarevnou vládu. Každopádně když situaci přeneseme k nám, Andrej Babiš, který má do určité míry odmítavý postoj k uprchlíkům, válcuje žebříčky důvěryhodnosti. Podle posledního průzkumu pro ČT vypracovala agentura TNS Aisa. Myslíte si, že je to dočasné? Pravdou je, že i u nás posílily protiislámské strany…
Odmítám nálepku fašista a fašistické. To, že některé strany hájí národní suverenitu a chtějí, aby se lidem v jejich zemi žilo dobře, aby bylo bezpečno, na tom není nic fašistického. Fašistické je naopak snažit se změnit složení obyvatelstva tak, aby nebylo schopné klást odpor vládnoucím elitám.
Co se týče výzkumů, všimněte si, že protievropské a protiimigrační strany na Slovensku získaly ve volbách téměř dvojnásobek hlasů, než kolik jim určovaly výzkumy. V Drážďanech, když Tatjana Festerling kandidovala, nakonec měla pětinásobek proti tomu, co jí určovaly výzkumy. Můžeme mít téměř jistotu, že politicky nekorektní strany jsou v průzkumech podstřelené i v Ćeské republice. My nevíme o kolik, nevíme, jestli Blok, který se pohybuje kolem pěti procent, je kolem deseti nebo má více. A to se týká i dalších protiimigračních stran.
Co se týká hnutí ANO, říkám konzistentně tři roky, že taková hnutí nekončí postupně. Nejdříve vypadají jako silná a neporazitelná, pak se objeví drobné spory, trhliny v popularitě a pak se prudce zhroutí často během několika měsíců. Jsem pevně přesvědčený, že tohle je i případ ANO a je otázka, zda to bude od teď za tři měsíce nebo za deset měsíců. Z toho, že se snaží Andrej Babiš posunout volby na dřívější termín, se dá usuzovat, že i on tuší, že by takový pád mohl přijít, a vidí ho v konkrétním času. Předpokládám, že by k tomu mohlo dojít v polovině příštího roku.
Všimněte si také, že Andrej Babiš se dříve prezentoval v médiích jako silný, akční, kdo vše zvládne, řečeno s Maxem Weberem, kdo má nadpřirozené schopnosti. On to prostě zařídí, zajistí, že se přestane krást, že budou dětská hřiště. Teď, v posledních týdnech, jako by jeho marketing přepnul jinam. Objevuje se ufňukaný tón, že mu koaliční partneři ubližují, že byl podveden atd. Spíš jako by hrál na soucit voličů, než aby se prezentoval jako silný. Předpokládám, že má dobré analýzy a jeho lidé jsou si vědomi toho, že Babišovo kouzlo přestává fungovat.
Samozřejmě v průzkumech se to hned neprojeví. Po Sobotkových e-mailech už víme, že každá z velkých stran si platí nějakou agenturu. Jestliže mu už teď začaly preference klesat, tak to agentury stejně neukážou.
