Koronavirová krize jen podtrhla rozpad západních společností

Odpovědi na otázky serveru Sputnik z 12. ledna 2021

Proč podle Vás existuje podobná relativizace symbolu spojená s utrpením milionů lidí? Portál Seznam Zprávy provedl průzkum o tom, zda je vhodné srovnání vyhlazení Židů s protiepidemickými opatřeními. Zjistilo se, že 34 % lidí to nevadí. Jak byste to vysvětlil?

Můj názor je, že by se podobné symboly měly používat střídmě a jenom v krajních případech.  Z událostí posledních let třeba při vyvražďování Arménů a Kurdů, kterého se dopouštěly mezinárodní bandy džihádistů organizované Tureckem.

Samozřejmě, existuje svoboda projevu a tudíž není možné někomu zabránit, aby používal jakékoliv přirovnání. Někomu třeba nejde ráno nastartovat auto a může mít pocit, že se tím ocitl v situaci stejně nesnesitelné jako Židé v plynových komorách. Někdo musí chodit včas do práce a může mít pocit, že je to stejně nesnesitelné jako transport do Osvětimi. Ale zdravá společnost by měla být schopná dát takovým lidem zpětnou vazbu, a vysvětlit jim, že rozmazlenost a neschopnost snášet běžné záležitosti každodenního života nemá nic společného s brutálním vyvražďováním. Že používání takového přirovnání je neslušné.

Ti lidé pak zase musí respektovat, že jsou pro ostatní zdrojem rizika. A jsem-li zdrojem rizika, potom budu čelit určitým omezením.

V tomto konkrétním případě jde o to, že někteří lidé jsou rozhodnuti nepřijmout žádné osobní opatření proti epidemii, i když to může znamenat, že nakazí někoho dalšího covidem. Takové rozhodnutí by mělo být respektováno. Ale ti lidé pak zase musí respektovat, že jsou pro ostatní zdrojem rizika. A jsem-li zdrojem rizika, potom budu čelit určitým omezením. Každý má svobodu rozhodnout se, co je pro něj výhodnější. Je naprosto absurdní to srovnávat s vyhlazovacími tábory.

Pro úplnost je ale zapotřebí dodat, že svůj díl viny na zneužívání symbolů holokaustu nese i Světový židovský kongres, který dlouhodobě toleruje, že je využívají džihádisté vedoucí útoky proti Evropě. Tvrdit, že vrahové, znásilňovači a propagátoři islámského práva jsou na tom stejně jako Židé v Osvětimi, to je naprosto absurdní. Přesto Světový židovský kongres taková přirovnání toleruje, a občas i podporuje. Nemůžeme se pak divit, že se přidávají další a další.

Lze hovořit o globálním trendu? Například jeden z účastníků nepokojů v budově Kapitolu ve Washingtonu měl na sobě mikinu se slovy „Práce osvobozuje“ (tato fráze byla vyvěšena u vchodu do mnoha nacistických koncentračních táborů) a „Camp Auschwitz“ (Auschwitz).

Každému symbolu můžeme plně rozumět jen tak, že si necháme vysvětlit, co tím ten člověk myslí. Kdo ví, možná, že ti lidé ani nevěděli, co ta slova znamenají. Víme přece, jak to vypadá s úrovní americké vzdělanosti. Kromě toho je možné, že se jednalo o provokatéry, kteří ty symboly měli jen proto, aby tak zdiskreditovali Trumpovy stoupence. A kromě toho je možné, že se jednalo o nevkusné vyjádření rebelství. Že se ti lidé snažili ukázat, že jsou proti všemu oficiálnímu a proti všemu oficiálně respektovanému. Ale to všechno jsou spekulace.

Časopis Time vyobrazil na své obálce rok 2020 a označil ho za nejhorší rok v historii pro drtivou většinu lidí, kteří dnes žijí, protože ho nemají s čím srovnávat. S čím by se dala srovnat koronavirová situace tak, aby to nikomu citově neublíželo?

Rok 2020 by byl pro většinu obyvatel západního civilizačního okruhu nejhorším v jejich životě, i kdyby epidemie nepřišla. Situace se zhoršuje, ubývá svobody, klesá životní úroveň, bohatne jen úzká vrstva nejbohatších a nejmocnějších. Postupně se mění demografická rovnováha ve prospěch migrantů, společnosti jsou islamizovány.

Rok 2020 by byl pro většinu obyvatel západního civilizačního okruhu nejhorším v jejich životě, i kdyby epidemie nepřišla.

Koronavirová situace navíc podtrhla naprosto neschopnost západních vlád a společností postarat se o své zranitelné. Tak, jako jsou dlouhodobě ponechány bez pomoci miliony bezdomovců. Tak, jako byly zcela hozeny přes palubu miliony dělníků, které přišly o práci kvůli přesunu výroby do zahraničí. Tak, jako byli odepsáni obyvatelé chudých čtvrtí, do kterých přišli agresivní migranti. Tak byli zcela opuštěni na jedné straně staří a nemocní, na druhé straně podnikatelé a zaměstnanci. To celé ostře kontrastuje s asijskými zeměmi, které situaci zvládly a dokázaly se o své lidi postarat.

Nenapadá mě, k čemu to přirovnat. I během velké krize po roce 1929 existovala určitá naděje. Že se buď zlepší poměry v rámci systému nebo že přijde revoluce. Dnešní situace je těžká tím, že chybí naděje.