Klimatičtí šílenci představují vážnou hrozbu i pro životní prostředí

V druhé části rozhovoru s PhDr. Petrem Hamplem, Ph.D., sociologem a českým vlastencem se zaměříme na možné důsledky klimatických aktivistů v Evropě, zhodnotíme čtyřleté působení amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě a odhadneme šance politického hnutí Trikolóra.

Otázka redakce: Klimatické šílenství zachvátilo Evropu a Němci se začínají, co se energetiky týče, chovat naprosto iracionálně a politicky na tom nejsou o mnoho lépe, když politický mainstream i média přehlížejí šikanování AfD ze strany radikální levice. Dostáváme se pomalu do bodu, ze kterého nám pomůže až revoluce, nepokoje či válka?

PH: Ono to může být ještě horší. Aktivity současných klimatických šílenců skutečně směřují k tomu, že by se mohly vrátit hladomory, jaké už Evropa nepoznal několik století, a zároveň zničit životní prostředí tak, že bude potřebovat stovky let k regeneraci. Je totiž jisté, že klimatičtí šílenci představují pro životní prostředí mnohem větší hrozbu než průmysl nebo automobilismus.

Nicméně není jisté, že obyvatelstvo najde odvahu k povstání. Je představitelná i možnost, že si lidé nechají vše líbit až to úplného zničení. Nebo že rozvrat společnosti skončí tím, že moc převezme dobře organizovaná islámská komunita.

Není jisté, že obyvatelstvo najde odvahu k povstání. Je představitelná i možnost, že si lidé nechají vše líbit až to úplného zničení.

Otázka redakce: Letos končí čtyřletý mandát americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, dokázal mnoho dobrého pro svůj národ, na druhou stranu američtí vojáci stále „straší“ v Afghánistánu či Iráku a stavba protimigrační zdi také moc nepokročila. Co se stalo? Byl naivní, když vstupoval do bílého domu?

PH: I když Trumpovi musí každý aspoň trochu rozumný člověk fandit, přesto se nelze ubránit určitému zklamání. V roce 2016 mu voliči dali mandát k radikálnímu postupu proti globalistickým elitám. Prezident Trump se pak pokusil vytvořit společný tým, ve kterém byli zastoupeni jak revolucionáři, kteří mu vyhráli volby, tak solidní konzervativní představitelé Republikánské strany. Zkušení politici zvyklí intrikovat a hrát mocenské hry ale dokázali během pouhých několik týdnů ovládnout pole. Lidé, kterým opravdu šlo o zlepšení poměrů obyčejných lidí, jako Steve Bannon nebo Michael Flynn byli vyhnáni. A Trump hraje jakousi kompromisní hru – pár věcí posunul k dobrému, ale v dalších musel ustoupit.

Konec konců, vidíme to i v České republice, kde je velvyslanectví dosud ovládáno lidmi blízkými Georgu Sorosovi a podporuje ostře antitrumpovské aktivity.

Otázka redakce: Viděli jsme Vás na akci Trikolóry ve Zlíně, myslíte si, že má tato strana šanci uspět a dostat se do sněmovny? Dokážete si představit, že v ČR někdy zvítězí ve volbách vlastenecká strana?

PH: Odhaduji, že Trikolora má přibližně 50% šanci, že se dostane do sněmovny. Otázka ale zní, co z toho? Co dokáže prosadit strana se sedmi poslanci? Nicméně je dost možné, že Trikolora ještě projde výraznými změnami a že se z ní stane významná politická síla. Doufám, že dříve či později bude na stole i možnost jejího spojení s SPD.

Elity rychle propadají degeneraci a přibývá konfliktů mezi různými skupinami elit.

A jestli taková vlastenecká strana má šanci uspět? Dokud je vládnoucí moc v plné síle a dokud funguje její masivní propagandistický aparát, tak ani náhodou. Nicméně elity rychle propadají degeneraci a přibývá konfliktů mezi různými skupinami elit. Je velice pravděpodobné, že během pár let nebudou schopny zabránit změně. Nepomůže jim ani absolutní finanční a mediální převaha.