Druhý pohled z 6.1.: O národním bohatství

Jak píše Curtis Yarvin, „každá podpora migrace je výsledek naší neschopnosti rozvíjet lidský kapitál.“

Samozřejmě že, když chcete nobelistu, aby vám založil konkrétní vědecké pracoviště, nezbude, než ho najmout v cizině. Ale jinak je možné vychovat experty v téměř každé profesi v požadované kvalitě a množství – od vědců přes inženýry, řemeslníky až po lékaře a zdravotní sestry.

Naráží to samozřejmě na řadu překážek.

1. Část populace je ochotná, motivovaná a schopná se učit. Jenže to nejsou zdaleka všichni. S těmi dalšími je komplikovanější práce.
2. Chce to dlouhodobé úsilí. Jenže proč by měla do něčího osobního růstu investovat firma, když zaměstnanec může být za pár měsíců jinde.
3. Pak je tu otázka černého pasažérství. Každý by chtěl šikovné zaměstnance, nikdo by nechtěl platit jejich výchovu a péči o ně.

Narážíme přesně na ten druh problémů, jaké trh nedokáže vyřešit. Z toho rozhodně nevyplývá, že by všechno měly zajišťovat úřady nebo státní instituce. Ale někdo musí být odpovědný za to, že to v národě jako celku funguje a pokud ne, tak ten někdo musí změnit podmínky.

Jak k tomu Curtis Yarvina dodává, úkolem vlády je zvyšovat národní bohatství. A lidé jsou jednoznačně nejdůležitějším zdrojem. Vedle nich je všechno ostatní v zásadě bezvýznamné.

Tyto glosy mohou vznikat jen díky odběratelům Plné verze Hamplova druhého pohledu. Připojit se k nim můžete zde.