Druhý pohled z 5.12.: O vládní a opoziční straně
Opět skvělý postřeh Curtise Yarvina, tentokrát o tom, že i v situaci totální nadvlády liberální oligarchie se mohou výhodám těšit lidé na obou stranách. Za loajalitu k vládnoucí moci jsou poslanecké mandáty, za odpor vůči ní jsou taky poslanecké mandáty. Příznivci vládní moci se mohou stát senátory, aktivisté radikální opozice se mohou stát senátory. Na obou stranách jsou placení aktivisté, na obou stranách jsou novináři. Konec konců, i já jsem byl součástí té hry, než jsem si vytvořil pozici osamělého vlka, který nepatří do žádného tábora. Curtis Yarvin výslovně zmiňuje právníky, kteří hájí přívržence opozice proti vládním žalobám (nebo naopak vládu žalují).
Podstatný rozdíl je ale v tom, že na vládní straně je těch míst hodně a na opoziční straně málo. Ti na vládní straně mají lepší podmínky a těší se vyšší prestiži. Jenže ani ti na opoziční straně na tom nejsou úplně špatně. Rozhodně lépe, než kdyby chodili do běžného zaměstnání. Tomio Okamura i Kateřina Konečná jsou na tom po všech stránkách lépe než průměrný volič pětikoalice.