Druhý pohled z 28.9.: Ke kořenům Bartošova průšvihu

Většinu svého profesionálního života jsem strávil u dodavatelů velkých informačních systémů. Nikdy jsem ty systémy nenavrhoval ani neprogramoval, potloukal jsem se mezi propagací a prodejem. Ale za ty roky člověk přece jen něco pochytí.

Moc dobře si tudíž pamatuji klíčovou zásadu. Nikdy a za žádných okolností nesmíš začít pracovat na informačním systému, dokud není jasné, co má ten systém dělat. Dokud to není popsáno naprosto přesně. A ajťáckém žargonu to pokrývají koncepty jako „funkční specifikace“ nebo „procesní analýza“.

To znamená, že se někdo musí vyptat všech významnějších lidí, kteří se tím systémem budou pracovat. Musí rozumět jejich práci. Musí jim vymyslet, jak tu práci budou dělat nově (kdyby měli i s novým systémem všechno dělat postaru, byl by zbytečný). Musí to s nimi probírat a konzultovat. Musí si to nechat schválit od šéfů na všech úrovních. Celá tahle práce často trvá třeba rok a občas stojí desítky milionů korun. Což je šílená částka, ale pořád lepší než vynaložit miliardu na chybný systém.

Příprava takového přesného zadání je samostatná disciplína, věnují se tomu speciálně vycvičení konzultanti a postupuje se podle detailních návodů.

To je v tom oboru naprostá samozřejmost. V těch firmách to ví i každá asistentka a možná i vrátný. Omlouvám se tudíž za nudný výklad.

Ale to další nudné není. Z toho, co bylo zveřejněno v posledních dnech vyplývá, že na Bartošově ministerstvo tuhle krok vynechali nebo tak odflákli, že pracovali téměř poslepu. Prostě něco nechali naprogramovat, pak zjistili, že to není ono a pokoušeli se to upravit do jakž takž použitelné podoby.

Přiznám, že jsem tomu vůbec nemohl uvěřit. Takový amatérismus! Jak je možné něco takového zanedbat. Vždyť v tom týmu byly desítky lidí, kteří od začátku museli vidět, že se řítí do debaklu. Dokonce i sám Ivan Bartoš, který pracoval v T-Mobile, musel absolvovat příslušná školení. A nic. To se nikdo neodvážil promluvit? Nebo někdo upozorňoval na problém a byl umlčen? Nebo opravdu věřili, že když budou mít zábavné videoklipy, projde jim cokoliv? Vlastně moc nechybělo a bylo by jim to prošlo.

Nedělal jsem si žádné velké iluze o úrovni práce na ministerstvech, ale tohle by se nestalo ani partě středoškoláků, která by přečetla příručku typu „projektové řízení pro blbečky“ (ta knížečka opravdu existuje). Jestliže takhle vypadala práce na projektu, který byl vlajkovou lodí Pirátů, jak může vypadat běžná práce? Jak mohou vypadat jiné věci, které připravují. Ono je to nejspíš silné kafe i na poměry české státní správy, protože všechny ostatní velké systémy nějak fungují.