Druhý pohled z 18.9: Konec životních radostí

O jednom z probuzeneckých kazatelů první poloviny 18. století se traduje, že jednou šel po ulici a stál tam hlouček herců v pestrobarevných úborech. „Pane kazateli, podívejte se na nás!,“ volali. Jeho odpověď zněla přibližně „Chraň mne Bůh před tím, že bych pohleděl na marnost“ a prošel kolem nich s hlavou otočenou na druhou stranu.

Jsem dalek tomu vyvyšovat se nad hnutí, které existovalo v jiné době s jinými cíli. Nicméně je to dobrá ukázka puritánského postoje naprosto koncentrovaného na to, aby v lidském životě nezůstala žádná drobná radost, žádná neškodná libůstka. Vše musí být soustředěno na nejvyšší posvátný cíl.

Takové snahy se v historii objevují pravidelně. Třeba v současné době. Britský premiér Starmer, vedle brutálního potlačení rebélie bílých nižších tříd, už stihnul oznámit chystaný zákaz kouření i na veřejných prostranstvích a opatření proti dobrému jídlu. Otočit se za pohlednou dívkou je nepřípustné už dlouho. Čeští Piráti zase míří na zákaz pití piva (rozdělený do několika kroků). A mohli bychom dlouho pokračovat.

Zkrátka, ono nestačí lidi zbídačit a zkrátit jim život. Je zapotřebí je také připravit o veškerou životní radost. Jedinou správnou radostí je radost z dobytí Ruska, záchrany planety nebo prosazení multikulti. Tomu má být věnována i všechna energie. Zahálčivost je hřích.

Ano, není to nic nového. Ale v předchozích vlnách se to mělo týkat výjimečných lidí, teď to má být na Západě striktně vnuceno každému. Je opravdu naším problémem hédonismus nebo naopak fanatický asketismus? Nebo nějaká podivná kombinace obojího?

Plná verze Hampla druhého pohledu bude k dispozici od 1. října těm, kdo si ho během září objednají za 18 korun měsíčně. Můžete tak učinit zde.