Druhý pohled ze 17.9.: Americké volby – aktualizace

Americká volební kampaň má za sebou velmi dynamický týden. Minulé úterý jsme skončili s tím, že zisky Harrisové se zastavily a kyvadlo se vrací k Trumpovi. Ten pohyb pokračoval. V předvečer debaty mu výzkumy dávaly náskok 281:257 (hlasy volitelů).

O televizní debatě jste asi četli dost, někteří ji dokonce možná viděli. Donald Trump přišel mizerně připravený, ale ještě podstatnější bylo, že jeho tým nepohlídal podmínky. I analytici Demokratické strany ve svých komentářích píší, že otázky byly připravené na míru Harrisové, pravidla neumožnila Trumpovi uhnout a vše dovršil „fact-checking“, kdy se opakovaně stalo, že Donald Trump řekl pravdivou informaci a rozhodčí ji označil za nepravdivou. Že se pak dodatečně ukáže, že Donald Trump měl pravdu, to už nikoho zajímat nebude. Ale popravdě, od televizní stanice a konkrétních osob, které debatu řídily, se přesně tohle dalo čekat. Trestuhodné zanedbání.

Nicméně to je jenom část obrazu. Navzdory výše uvedenému viděla část komentátorů jako vítěze Trumpa, a ty výzkumy, kde byli dotazováni jen nerozhodnutí, skončily naprosto různorodými výsledky. Ze všech komentářů je asi nejzajímavější postřeh Seana Trenda: Harrisová vyhrála a ukázala celé Americe, že Donald Trump je prostořeký a neumí se chovat. A byl snad někdo, kdo to nevěděl? Pokud to někdo pokládal za zásadní, stejně už byl v táboře Harrisové. To ostatně, potvrzují výzkumy – většina voličů tvrdí, že debata neovlivní jejich rozhodování.

Nicméně určitý podebatní posun k Harrisové výzkumy ukazují, jak v celostátním hlasování, tak v rozhodujících státech. V tuto chvíli má nepatrně navrch ona. Ani další pokud o atentát na tom nic nemění. Skalní jádro voličů Harrisové by vraždu Donalda Trumpa pokládalo za morálně správný čin, a většina Ameriky si už zvykla.

Celkově už ale nelze nevidět, že Donald Trump vede mizernou kampaň. Je to jen stín Trumpa z roku 2016. Náhradu za tehdejšího stratéga Steva Bannona se nepodařilo najít. Trump se rozmělňuje v osobních útocích, rozptyluje bezvýznamnostmi typu transgenderových „sportovkyň“ a nedokáže uchopit silná témata. V situaci, kdy má druhá strana drtivou finanční a mediální převahu, si to nemůže dovolit. Zejména, když musí počítat s tím, že těsné výsledky budou překlopeny proti němu nestandardními metodami, které už jsou v Americe standardní. Proti loutce Harrisové to nakonec s obrovským štěstím může stačit. Nebo taky nemusí.

Těm, kdo si ještě neobjednali plnou verzi Hamplova druhého pohledu připomínám, že tak mohou učinit zde.