Druhý pohled z 16.7.: Co Trump může změnit a co ne
Trumpovy akcie jdou rychle nahoru a i když jeho výhra není zdaleka jistá, je na místě otázka, co by znamenala. Setkáme se s názory, že se liberální demokracie brzy zhroutí podobně jako socialismus v roce 1989. Setkáme se s názory, že skryté mocenské struktury stejně Trumpovi nedovolí nic měnit. A se spoustou stanovisek mezi tím. Pokusme se o realistický pohled.
Samozřejmě existují různé mocenské bloky a zájmové skupiny a ani prezident není dost silný na přímý střet. Nicméně jak nedávno napsal Curtis Yarvin, mezi různými skupinami deep-statu často probíhají spory a prezident může být tím, kdo mezi nimi rozhoduje. Trumpovo prezidenství by téměř jistě znamenalo, že převáží ta část americké elity, která chce zastavit podporu fašistického režimu na Ukrajině, najít rozumnou dohodu s Ruskem a soustředit se na hlavního nepřítele – Čínu. Což je pro malé evropské státy skvělé.
V jiných věcech (třeba migrace nebo transgenderové zneužívání dětí) jsou ty skupiny jednotné. Tam nepořídí nic. Minule nedokázal prosadit plot na hranici s Mexikem ani za čtyři roky. Během jeho prezidentování sice byly pronášeny skvělé projevy, ale moc liberálně-demokratických struktur dále rostla. Bezpečnostní složky dokonce nerušeně pokračovaly v operacích proti Donaldu Trumpovi. Islamizace Ameriky i světa postupovala. Politické neziskovky a liberální univerzity získávaly na agresivitě. Trump nedokázal dostat Sorose do vězení, ale nedokázal ani odříznout jeho neziskovky od státních peněz. Média se radikalizovala. Protibělošský radikalismus, útoky na pohlavní identitu dětí, migrační násilí…to vše postupovalo i za Trumpa. Americké velvyslanectví v Praze i za Trumpa podporovalo Gay Pride. Ani stíhání Assangeho nebylo zastaveno. Je velká otázka, jestli Donald Trump dokázal vůbec pochopit, o co jde.
Na druhou stranu, velmi dobrá zpráva je, že na místo viceprezidenta byl vybrán J.D.Vance, mladý radikál bannonovského typu. V rozhovoru pro Breitbart se nezdržuje výmluvami na neomarxismus, ale jako nepřítele jasně identifikuje nadnárodní korporace, investiční fondy a mezinárodní kapitál.
Tak nebo onak, změna probíhá v Americe. V českém prostředí radikální mocenskou změnu čekat nemůžeme. Nejlepší dosažitelná možnost je Babišovo volební vítězství a další kolo studené občanské války. Nicméně pořád je to tisíckrát lepší než pokračující vláda válečnických fanatiků.
O ukrajinských uprchlících a migrantech
Část politické opozice začíná mluvit o požadavku vracet Ukrajince na Ukrajinu. Jsem proti. Kromě kriminálníků. To, že jsme Ukrajině ukradli půl milionu lidí, je jediný přínos té nesmyslné války. Ukradli jsme jim půl milionu lidí s návyky relativně podobnými našim a vysokou ochotou pracovat. To se povede málokdy.
Jenže dostat je k nám, to je ta snadnější část. Ta obtížnější je tvrdě pracovat na jejich asimilaci. Vyvíjet tlak, aby se z nich rychle stali Češi i ve smyslu jazyka a životního stylu. Postavit statisíce levných bytů a vytvořit statisíce pracovních míst. Bez toho nás čeká mnoho let chaosu a frustrace.
I na těch levných bytech a nových pracovních místech by někdo mohl vydělat. Jenže by to byli spíš podnikatelé, kteří něco reálného vyrábějí nebo staví, než finančníci. A v tom to je.
