Druhý pohled ze 17.6.: A co když mají pravdu?

Včera ráno jsem tu vyjádřil, že ve Švýcarsku proběhla parodie na jakousi konferenci vítězných mocností. Poražení se sešli a pronášeli návrhy, co by se Ruskem provedli, kdyby ho dokázali porazit. Italská premiérka dokonce vyhrožovala, že její makarónová armáda, která nedovede ubránit vlastní pobřeží před hordami neozbrojených divochů, „přinutí Rusko ke kapitulaci.“

Doplnění: Během dalších dnů se kolem toho rozběhla diskuze. Výroky italské premiérky citované britským tiskem prý nejsou její autentické výroky, ale ukrajinská lež. Nejsou schopen to posoudit, protože neumím italsky.

Někdo mi psal, že přeháním, ale včera odpoledne se na twitteru objevilo tohle.

Ti lidé opravdu věří, že jsou v pozici vítězů! Opravdu věří, že Rusko rozdrtili a mohou klást podmínky. Ale nemají snad pravdu?

Na bojišti jsou ukrajinské jednotky NATO drtivě poráženy a nové zbraně ani neskrývané nasazení západních profesionálů na tom nic nemění. Jenže v oblasti novinových článků, videí a prezentací zase vítězí NATO. Co z toho je důležitější?

Důležitější je přece to, co má silnější dopad na odměny a kariéry těch lidí. A tady je to jednoznačné. Významnější jsou novinové články. Když jsem pracoval v korporátním marketingu, také jsem byl hodnocen podle počtu článků v médiích, a ne podle toho, jestli nějaké technické řešení funguje.

O Národní galerii

Již několikrát jsem tu kritizoval, že byla ředitelkou české Národní galerie jmenována Polka Alicja Knastová, která neumí česky a nezajímá se o české umění. Ale to jsem myslel, že je aspoň respektovanou expertkou přes výtvarné umění. Jenže ono je to ještě mnohem horší! Paní Knastová výtvarné umění nikdy nestudovala, nikdy o něm nic nenapsala, nikdy v té oblasti nepracovala a podle všeho o něm neví. A dokonce to ani není černá lesbička v hidžábu! Připomínám, že odpovědnost za to skandální jmenování nese tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Zjistil jsem to až před pár dny, kdy stovky osobností českého výtvarného umění napsaly petici v podstatě požadující její odvolání. Proč až teď, když to ti lidé vědí už celé roky? Logické vysvětlení říká, že doufali, že se nějak zapojí do rozdělování peněz. Ale země chudne, peněz ubývá a přibývá těch, na které se nedostane.

To ještě zdaleka nemusí znamenat, že se z nich stanou vlastenci. Spíš to znamená, že i mezi fanatickými přívrženci Fialova režimu roste nervozita a přibývá konfliktů. A přibývat bude. Jestli toho nějaká opoziční síla dokáže využít, to vůbec není jisté.

A co týče Národní galerie, nemusí to ještě být zdaleka dno. V rámci boje proti specismu může být příštím ředitelem opice.