Marie Kovalová: Březnová výročí
Kulatá výročí na březen 2022
1322 – březen byl teplotně podnormální a značně deštivý.
1422 – v březnu bylo dost chladno.
1522 – po „teplém” únoru se v březnu ochladilo, byly i mrazíky.
1622 – březen tohoto roku byl teplý a suchý.
1722 – o březnu je psáno, že byl chladný (na rozdíl od „teplého” února).
Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:
1772 – březen byl dost teplý, průměrně měl 6,5 °C.
1822 – na březen bylo velmi teplo, průměrně 8,0 °C.
1872 – březen měl průměrnou teplotu 5,3 °C.
1922 – březen měl velmi proměnlivé teploty, průměr byl 4,6 °C.
1972 – v březnu bylo krásně teplo, průměrně 7,1 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)
Jarní rovnodennost, která zahajuje astronomické jaro, letos nastává 20. března v 16:33 SEČ. Shodou okolností je to týž den, kdy se pro nás Venuše nejvíce vzdálí od Slunce. Většinou jsme se učili, že jarní rovnodennost je zpravidla 21. března a že při rovnodennosti je noc stejně dlouhá jako den. Ani jedno z těch dvou tvrzení pravdivé není. Astronomové mají rovnodennost definovanou jako okamžik, kdy se Slunce ocitne na průsečíku ekliptiky a světového rovníku. Jarní rovnodennost nastává nejčastěji 20. března. Například do konce 21. století se už jarní rovnodennosti 21. března vůbec nedočkáme, nejbližší připadne až na rok 2102. Naopak několikrát za toto století nám astronomické jaro začne už 19. března. Uvedená statistika platí jen pro začátky jara v SEČ. Ostatní časová pásma s ní mohou znatelně zamíchat. A jak je to s nestejnou délkou dne a noci o rovnodennosti? Např. letos je 20. března den o 10 minut delší než noc. Má to fyzikální příčinu. Obklopuje nás totiž vzduch, v němž se sluneční světlo láme. Díky tomuto jevu, atmosférické refrakci, vidíme při západu a východu Slunce nad obzorem vlastně jeho obraz.
Dne 1. 3. 1792 zemřel náhle na zápal plic teprve 44letý Leopold II., rakouský císař, král český a uherský, jimiž byl pouze dva roky. Mladší bratr císaře Josefa II. (1741-1790), na rozdíl od něj se nechal korunovat (6. září 1791) v Praze českým králem a nechal vrátit svatováclavské klenoty z Vídně do Prahy. Byl uvážlivý a měl snahu budovat moderní stát. Uměl česky a v centru Čech na podzim 1791 pobyl několik týdnů a m.j. se zúčastnil jednání České společnosti nauk. Leopold byl ochoten jednat o požadavcích Čechů na zrovnoprávnění českého jazyka s německým. Jeho smrt klíčící naděje Čechů pohřbila.
Dne 1. 3. 1872 byl zřízen Yellowstonský národní park, nejstarší takový park na světě. Rozkládá se na území států Montana, Idaho a Wyoming a jeho celková rozloha činí úctyhodných 8980 km2. Je to krajina nenarušené přírody plná gejzírů a dalších vulkanických aktivit. Jen jeho budoucnost není malována růžově – i někteří vážení vědci tvrdí, že zde v blíže neurčené době vybuchne obrovská sopka, která změní klima na celé zeměkouli.
Dne 1. 3. 1922 se v Jeruzalémě v rodině ruských emigrantů narodil Jicchak Rabin, izraelský voják, diplomat, politik. Vyrůstal v Tel Avivu, kam se jeho rodiče přestěhovali, když mu byl rok.V patnácti letech začal studovat na Střední zemědělské škole, kterou absolvoval roce 1940 s vyznamenáním a měl se stát inženýrem. Místo toho vstoupil do elitních úderných jednotek Palmach, patřících k hlavní židovské vojenské podzemní organizaci Hagana. V roce 1948 oženil s Leou Schlossbergovou, dcerou německých imigrantů a reportérkou novin jednotky Palmach. Měli dvě děti, dceru Daliu (*1950) a syna Juvala (*1956). Vojenskou kariéru Rabin završil funkcí ministra obrany Izraele, dvakrát se stal premiérem státu Izrael. 4. listopadu 1995 byl zastřelen ortodoxním Židem Jig’alem Amirem, který chtěl tímto činem údajně „zachránit židovský národ“. Jicchak Rabin byl po své smrti vnímán jako národní symbol a stal se ztělesněním izraelských mírových snah, a to navzdory své vojenské minulosti a některým radikálnějším názorům.
Dne 2. 3. 1282 zemřela asi 75letá Anežka Přemyslovna, zvaná též Anežka Česká, česká princezna, zřejmě nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. (1155-1230) a královny Konstancie Uherské (1180-1240). Někdy je uváděno datum úmrtí 6. 3. 1282. Patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců. Působila jako řeholnice – abatyše kláštera Na Františku a byla také výraznou osobností politického, kulturního a společenského života. Svatořečena byla 12. 11. 1989 papežem Janem Pavlem II. (1920-2005).
Dne 2. 3. 1912 zemřel 48letý Vilém Mrštík spisovatel, dramatik, pilný překladatel ruských a francouzských autorů a literární kritik. Jeho nejznámějšími díly jsou Pohádka máje, drama Maryša a rozsáhlá kronika moravské vesnice Rok na vsi, kterou psal se svým starším bratrem Aloisem (1861-1925). Vilém byl ženatý, ale děti neměl. Hodně ho v posledních letech života trápily, kromě zdravotních, i těžké psychické potíže, pod jejichž tlakem si sám vzal za dramatických okolností život.
Dne 2. 3. 1972 americká sonda Pioneer 10 odstartovala k Jupiteru. Stala se první sondou, která se k Jupiteru dostala, splnila svůj úkol a letí dál. Sonda vážila 259 kg a mimo vědeckých přístrojů nese plaketu ze speciální slitiny s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl americký astrofyzik a spisovatel Carl Sagan (1934-1996). Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii. Slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen v lednu 2003, když se pohybovala ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země. Její dráha míří k hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka rychlostí 2,6 AU za rok. Pokud by se, laicky řečeno, Aldebaran nehýbal, měla by k němu sonda dorazit zhruba za 2 miliony let.
Dne 3. 3. 1992 (někde je uváděno datum 5. nebo 6. 3.) vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost na Jugoslávii, ale bosenští Srbové (je jich 31 %) to bojkotovali. Rok předtím vyhlásili nezávislost na Jugoslávii Slovinci, Chorvati a Makedonci, což vyvolalo krvavý národnostní konflikt na Balkáně. Po jeho částečném uklidnění vypukly v Bosně a Hercegovině po vyhlášení samostatnosti další krvavé srážky. Ukončily ho až Daytonské dohody na konci roku 1995. Střety s největším počtem obětí od druhé světové války na území Evropy provázela mimořádná krutost, na niž doplácelo především civilní obyvatelstvo, jež se stalo obětí nemilosrdných etnických čistek, jimž nedokázali zabránit ani tzv. modré přilby. Jen se ukázala neschopnost OSN a západních zemí zamezit etnicky motivovaným konfliktům. Naopak, v roce 1999 se Západ ukázal na Balkáně v tom nejhorším světle, když pod záminkou humanitárních důvodů NATO napadlo Srbsko a zločinně ho bombardovalo.
Dne 4. 3. 1852 zemřel 42letý Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel, básník, kritik a publicista, klasik ruské literatury. Narodil se s příjmením Janovskij, od roku 1821 používal příjmení Gogol-Janovskij. Byl ze starého šlechtického rodu Gogolů-Janovských, podle rodinné legendy starého kozáckého rodu. Od dětství vynikal neobyčejnou pamětí, měl herecké nadání a oblíbil si ruskou lidovou slovesnost a malířství, ke kterým ho přivedla matka. Ta měla na něj vliv celý jeho život. Po studiích žil od roku 1828 v Petrohradu, nejprve jako ministerský úředník, pak jako univerzitní profesor. Od roku 1835 se věnoval jen literatuře. A. S. Puškin (1799-1837) v něm viděl svého významného pokračovatele. Nejplodnější dobou jeho života byl počátek 30. let 19. století, kdy vydal rychle za sebou několik souborů povídek s maloruskou tématikou, lokalizovanou do kraje svého dětství. V roce 1836 se v Petrohradu poprvé hrála jeho satirická komedie Revizor s ústřední postavou vychytralce a žvanila Chlestakova. V té době odchází Gogol do ciziny a žije v Itálii, v Německu, v belgickém Ostende. Do Ruska se vrátil na podzim roku 1839, ale v roce 1841 je už zase v cizině. Jeho nejhodnotnějším dílem je zřejmě román Mrtvé duše, na němž pracoval více než 5 let; byl poprvé vydán roku 1842 po vleklých sporech s cenzurou. Před svou smrtí prožíval Gogol hlubokou depresi, vrátil se z ciziny do Moskvy, začínal podléhat náboženským a mystickým náladám a pochybnostem o smyslu své činnosti a svého díla a je pravděpodobné, že zešílel.
Dne 4. 3. 1962 zemřel v necelých 63 letech Zdeněk Chalabala, klavírista, houslista, hudební publicista a pedagog a významný operní dirigent. Během svého života působil v Praze, Ostravě, Brně, Bratislavě a tři roky dokonce i ve Velkém divadle v Moskvě.
Dne 5. 3. 1222 vydal král Přemysl Otakar I. (1155-1230) Velké privilegium české církve, kde po několikaletých vleklých sporech s pražským biskupem Ondřejem uznává biskupovi soudní moc nad duchovenstvem, právo na dosazování kněží a právo vymáhat desátek od poddaných. Církev se tak stala samostatným stavem.
Dne 5. 3. 1912 italské vojsko jako první použilo vzducholoď k válečným účelům – proti Turkům v tzv. Tripolské válce v severní Africe.
Dne 5. 3. 1982 na Venuši přistála sovětská sonda Veněra 14. Byla to sedmá sovětská sonda, která na povrchu Venuše přistála. První, Veněra 7, byla v prosinci 1970.
Dne 6. 3. 1902 byl v Madridu založen fotbalový klub Real. Kromě fotbalu má klub také oddíly pro basketbal, tenis, stolní tenis a vodní pólo. Real vyhrál třináctkrát Pohár mistrů evropských zemí, tedy vícekrát než kterýkoliv jiný fotbalový klub v celé Evropě. 18. 12. 2000 zvolila FIFA Real Madrid za nejlepší fotbalový klub 20. století.
Dne 6. 3. 1842 zemřela 80letá Constanze Mozartová, manželka Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791), svého geniálního manžela přežila o půl století, měli spolu 6 dětí, ale jen dva synové se dožili dospělosti. Až téměř dvě desetiletí po jeho smrti se podruhé vdala. Její manžel, Dán Georg Nikolaus von Nissen (1761-1826), Mozartův obdivovatel, jí pomáhal se správou hudebního dědictví po Mozartovi.
Dne 6. 3. 1902 zemřel na srdeční chorobu 54letý Vilém Kurz starší, spisovatel a politik, jeden ze zakládajících členů Klubu českých turistů. Roku 1888 byl zvolen ustavující valnou hromadou do výboru Klubu českých turistů, redigoval po šest let Časopis turistů a organizoval studentské noclehárny a letní byty po českém venkově. Spolu s Vratislavem Pasovským (1854-1924) byl iniciátorem stavby Petřínské rozhledny a lanové dráhy na Petřín v Praze. Když Dr. Kurz seznámil v lednu 1890 českou veřejnost s projektem rozhledny ve fejetonu „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“, připadala mnohým tato myšlenka jako nemístná fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Po Vilému Kurzovi je pojmenovaná rozhledna na hoře Čerchov, jejíž stavbu rovněž inicioval.
Dne 7. 3. 1942 zemřela v 80 letech Bronislava Herbenová, rozená Foustková, spisovatelka, autorka knih pro děti a překladatelka z ruštiny a francouzštiny. Rodačka z Brna se s rodinou dostala v roce 1870 do Prahy, kde chodila do městské vyšší dívčí školy a na C. k. český ústav ke vzdělání učitelek. Pak vyučovala na obecných školách v Karlíně a Královských Vinohradech. V roce 1892 se vdala za spisovatele Jana Herbena (1857-1936) a pak spolu pracovali v redakci časopisu Čas. V Hostišově u Votic si nechali postavit domek a často zde pobývali. Herbenová byla význačnou představitelkou českého dívčího skautingu. V roce 1918 byla zvolena do čela dívčího odboru organizace Junák – český skaut.
Dne 7. 3. 1972 zemřel 79letý Jan Weiss, spisovatel, prozaik, autor fantastických a psychologických próz, jeden ze zakladatelů české science fiction. Začal studovat práva ve Vídni, ale po roce musel na frontu. Nejprve bojoval v Itálii, pak v Rusku, kde v roce 1916 padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde vstoupil do čs. legií. Domů se vrátil až v roce 1920. Po návratu dostal Jan Weiss zaměstnání na ministerstvu veřejných prací, odkud musel odejít na začátku německé okupace. Po druhé světové válce se na ministerstvo vrátil a v roce 1947 odešel do penze. Pokračoval dál v literární tvorbě, kterou se začal zabývat již v ruském zajetí. Z jeho díla jsou nejznámější Zrcadlo, které se opožďuje, Dům o tisíci patrech, Spáč ve zvěrokruhu.
Dne 7. 3. 322 př. n. l. je zaznamenáno, že zemřel asi 62letý Aristoteles, učitel Alexandra Makendonského, všestranný vědec, jehož přínos pro vědy i filosofii je obrovský a dodnes patrný. Za jeho patrně největší čin je považováno vytvoření formální logiky, kterou pokládal za předpoklad vědecké a filosofické činnosti.
Dne 9. 3. 1422 byl popraven asi 42letý Jan Želivský, radikální husitský kněz. Byl to on, kdo vedl 30. července 1419 rozhořčený dav na Novoměstskou radnici v Praze a žádal propuštění vězněných stoupenců přijímání pod obojí. Požadavku nebylo vyhověno a to vedlo k první pražské defenestraci, která prakticky nastartovala husitské války. Želivského radikálnost vzbuzovala mnoho odporu i mezi jeho původními spojenci.
Dne 9. 3. 1952 zemřela v Moskvě tři týdny před 80. narozeninami Alexandra Michajlovna Kollontajová, ruská revolucionářka a diplomatka – v roce 1923 se stala sovětskou diplomatickou zástupkyní v Norsku. Byla první ženou na světě v diplomatických službách. Narodila se v rodině vysoce postaveného generála ruské armády a finské selky. V roce 1893 se provdala za inženýra Vladimíra Kollontaje. Porodila mu syna, ale po 4 letech se rozvedla. Po rozvodu odjela do Švýcarska, kde na univerzitě vystudovala ekonomiku a statistiku, navštívila i Londýn. Její bývalý manžel se znovu oženil a jeho žena přijala jeho syna za vlastního. Alexandra se po vyřešení rodinných problémů začala plně věnovat práci v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska a záhy se dostala do jejího vedení. Lavírovala mezi menševiky a bolševiky, ale Lenin ji tak přesvědčil, že roku 1915 přešla k bolševikům. V červnu 1917 byla po prvním pokusu bolševiků o převzetí moci zatčena a nakrátko uvězněna. Po Říjnové revoluci se stala lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení. Po revoluci se znovu vdala za předsedu Centrobaltu Pavla Dybenka, ale ani s ním nevydržela a v roce 1922 se opět rozvedla. V diplomatických službách vykonala mnoho pro zachování neutrality Švédska v druhé světové válce. Měla významný podíl na zprostředkování příměří mezi Moskvou a Finskem v roce 1940 a také na vystoupení Finska z hitlerovské Osy v roce 1944. Všude prosazovala radikální feministické řešení „ženské otázky“. V březnu 1945 musela ukončit svou misi ve Stockholmu, protože těžce onemocněla. Stále však, jako konzultantka, pracovala pro ministerstvo zahraničí až do své smrti.
Dne 9. 3. 1962 zemřel 84letý Zdeněk Nejedlý, český muzikolog, literární historik a politik. Narodil se v Litomyšli v rodině učitele, na Filozofické fakultě UK v Praze vystudoval historii a estetiku. Ve svých 20 letech se stal členem Královské české společnosti nauk, v roce 1905 docentem, v roce 1909 mimořádným a od roku 1919 řádným profesorem hudební vědy na Karlově univerzitě. Odborné dílo Zdeňka Nejedlého je velmi obsáhlé a dotýká se řady vědních disciplín. Psal, ale nedopsal monografie o řadě osobností např. o Masarykovi, kladl důraz na dobu husitskou a na přínos obrození pro obnovu české státnosti. Nejedlý byl duch nestálý nevydržel u jedné látky, přebíhal od tématu k tématu inspirován novými podněty. Ve svém historickém díle svérázně interpretoval českou historii. Dokonce i v době komunistického režimu na něj neexistoval jednoznačný oficiální názor. S manželkou Marií měl Zdeněk Nejedlý dvě děti, dceru Zdeňku (1908-1998) a syna Víta (1912-1945). Lékařka Zdeňka (vdaná Nedvědová) byla jako účastnice odboje Němci vězněna v terezínské Malé pevnosti, Osvětimi a Ravensbrücku. Vít byl hudebním skladatelem a faktickým zakladatelem československého Armádního uměleckého souboru. Zemřel jako voják na břišní tyfus během osvobozování východních částí Československa na sklonku druhé světové války.
Dne 9. 3. 1942 zemřel v 79 letech William Henry Bragg, britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie. Byl profesorem fyziky na univerzitě v Leedsu. Zabýval se výzkumem struktury krystalů pomocí rentgenového záření. Společně se svým synem Williamem Lawrencem (1890-1971) obdrželi v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.
Dne 12. 3. 1912 se konalo první setkání dívčích skautek ve Spojených státech v městě Savannah. Jeho zakladatelka Juliette Gordon Lowová (1860-1927) se inspirovala v Británii, kde dívčí skauting vznikl už o dva roky dříve –v roce 1910.
Dne 15. 3. 1962 zemřela 72letá Anna Steimarová herečka, pocházející ze slavného hereckého rodu Budilů. Na jevišti stála už jako malá holčička v Malém lordovi, se kterým měla úspěch i v pražském Národním divadle. Víc než herecká dráha ji však lákal operní zpěv. Nakonec ji její křehký soprán zavedl k operetě – vystupovala ve Vídni, ve Stuttgartu, Rostocku, v Německém divadle v Praze a později vystřídala angažmá ve Varieté, Aréně, Švandově divadle, ve Velké operetě. Ke konci 20. let zazářila herecky na jevišti Vinohradského divadla. Po válce až do důchodu hrála v Liberci. Filmové role ji potkaly až v pozdějším věku a jednalo se většinou jen o epizodky. Jako ve snímku Panenství, Andula vyhrála, Děti na zakázku, v Baronu Prášilovi jako otravná Ema Lindová nebo stárnoucí madam v baru ve filmu Noční motýl. S Jiřím Steimarem (1887-1928) měla syna Miloše (1922-1949) a dceru Jiřinu (1916-2007), rovněž herečku, jejímž synem byl herec Jiří Kodet (1937-2005). Po ženské linii jdou její geny až k pravnučce Anně Polívkové.
Dne 17. 3. 1902 na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze získala doktorát medicíny Anna Honzáková (1875-1940). Byla zde první českou ženou v historii, ale až třetí promovanou českou lékařkou. První dvě Češky, které se staly lékařkami ještě před ní, Bohuslava Kecková (1854-1911) a Anna Bayerová (1852-1924), získaly tituly doktora medicíny mimo české území, na univerzitách ve Švýcarsku. Honzáková byla u nás také první odbornou lékařkou se soukromou praxí.
Dne 17. 3. 1922 se v Praze narodil František Peterka, později oblíbený herec, který od dětství rád sportoval. Chtěl být učitelem tělocviku a vzpěračem, ale nakonec vystudoval obchodní školu a stal se nakrátko úředníkem v pojišťovně. Vystudoval i hereckou konzervatoř a náhodou získal své první divadelní angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde nakonec zakotvil na delší dobu. Další jeho hereckou štací se stalo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Byl hercem s výrazným komediální talentem. Mezi jeho nejznámější filmové role patří série komedií Zítra to roztočíme, drahoušku…! a Co je doma, to se počítá, pánové…, kde hrál manžela Ivy Janžurové, po boku Karla Augusty a Heleny Růžičkové si zahrál ve filmu Příště budeme chytřejší, staroušku!, všechny snímky v režii Petra Schulhoffa. Výrazná byla jeho postava Krakonoše v hrané večerníčkové sérii Krkonošské pohádky. V roce 2001 ve věku 79 let utrpěl velmi vážný úraz, když ho srazil automobil, ale vyléčil se. Zemřel ve spánku ve věku 94 let 24. listopadu 2016.
Dne 17. 3. 1942 zemřel 78letý Josef Svatopluk Machar, rodák z Kolína, úředník, básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu. Koncem 19. a začátkem 20. století jezdil často i sem k nám, do Lidkovic, k Schwarzovům, s kterými se přátelil. Roku 1910 vystoupil z katolické církve. Patřil mezi svobodné zednáře, roku 1918 byl zvolen Velmistrem Veliké národní lóže československé.
Dne 18. 3. 1922 v Indii byl britskými úřady odsouzen k šesti letům vězení Móhandás Gándhí (1869-1948) za občanskou neposlušnost. Tehdy 52letý Gándhí uvěznění přivítal. Po velikém vypětí s organizováním davů lidí si ve vězení odpočinul. Předl zde na kolovrátku a hlavně – zcela nerušeně studoval a psal. Po roce dostal zánět slepého střeva, byl operován, pak omilostněn a propuštěn. Postoj britských úřadů ke Gándhímu je dokladem jejich nerepresivní povahy. Mimochodem – Gándhího pozdější „prostý“ způsob života byl ve skutečnosti velmi nákladný a byl dotován třemi obchodními magnáty.
Dne 20. 3. 1872 ve Vídní zemřel 59letý Andreas Groll rakouský fotograf. Od něj máme (z poloviny 19. století) jedny z nejstarších fotografií Prahy a několika dalších českých měst.
Dne 22. 3. 1312 papež Klement V. (1264-1314) zrušil templářský řád papežskou bulou Vox in Excelso. Bylo to na naléhání francouzského krále Filipa IV. (1268-1314), který chtěl za každou cenu majetek templářů. Papežem byl Klement V. od roku 1305 a v roce 1309 se usídlil ve francouzském Avignonu, kde papežové zůstali do roku 1378. Majetek templářů ale papežovým výnosem nepřipadl francouzskému králi, ale johanitům, které pak Filip IV. odíral, kde mohl. Že papežova úloha nebyla tenkrát tak jednoznačně padoušská dosvědčuje i dokument známý jako Chinon parchment, který byl roku 2001 objeven ve vatikánských archivech. Je datovaný srpnem 1308 a v podstatě zbavuje templáře obvinění z kacířství, vznesených Filipem ovládanou inkvizicí.
Dne 22. 3. 1622 došlo k vážnému střetu mezi anglickými osadníky a indiány u Jamestownu na východním pobřeží pozdějších USA. To byl začátek nemilosrdných válek nových Američanů s Indiány.
Dne 22. 3. 1832 zemřel ve věku 82 let Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, básník, přírodovědec, filozof, právník, politik a také stavitel. Rád jezdil do Čech, nejvíc asi do Mariánských Lázní nejen proto, že se zde seznámil se svou velikou láskou Ulrikou von Levetzow (1804-1899) z Třebívlic na Litoměřicku. Goethe mimo jiné sbíral minerály, které pak daroval českému Národnímu muzeu. Zabýval se také botanikou, roku 1790 vydal spis Metamorfóza rostlin. Cizí mu nebyly ani technické vědy, působil nějaký čas ve funkci ředitele silnic. Navrhoval a řídil technologie staveb a údržby některých silnic. Napsal traktát o návrhu a stavbě cest. Z jeho literárních děl jsou nejznámější dramata Faust, Utrpení mladého Werthera nebo Ifigenie na Tauridě.
Dne 23. 3. 1842 zemřel 58letý Stendhal (vlastním jménem Henri Maria Beyle), francouzský spisovatel, romanopisec, hudební a literární kritik, autor cestopisů a teoretických spisů, představitel kritického realismu a psychologického románu. Jeho nejznámější romány jsou Červený a černý a Kartouza parmská.
Dne 24. 3. 1882 oznámil Robert Koch (1843-1910), německý lékař a mikrobiolog objevení bakterie způsobující tuberkulózu. Koch pokračoval ve svých výzkumech nemocí, cestoval do Afriky, Indie a všude tam, kde se objevovaly epidemie nebezpečných chorob. Jeho práce o etiologii spavé nemoci, malárie, lepry a dalších chorob představují vrcholy lékařského výzkumu na přelomu století.
Dne 24. 3. 1962 zemřel 78letý Auguste Piccard, švýcarský vědec, fyzik a mj. vynálezce batyskafu. Batyskaf Trieste postavený podle jeho projektu se poprvé ponořil roku 1954 a roku 1960 dosáhl hloubky téměř 11 000 m. Tehdy, dva roky před svojí smrtí, sledoval Piccard dramatický sestup svého syna Jacquese (1922-2008) a Američana Dona Walshe (*1931) v batyskafu Trieste do tehdy největší změřené hloubky světových oceánů, do Mariánského příkopu v Pacifiku. Sestup batyskafu trval 4 hodiny a 48 minut. V hloubce 9 000 metrů jedno z vnějších oken prasklo a přesto bylo dál pokračováno v sestupu. Na oceánském dně byl batyskaf asi dvacet minut. Teplota v kabině byla pouhých 7°C. Výstup trval přes tři hodiny.
Dne 27. 3. 1932 byl v Praze ve Vršovicích otevřen Dannerův stadion – známý Ďolíček. Výstavný stadion byl financován Zdeňkem Dannerem (1888-1936), ředitelem vršovické záložny a komerčním radou. V původním vršovickém Ďolíčku v prohlubni svahu za továrnou Waldes se fotbal hrál už před první světovou válkou. Domov tehdejšího AFK Vršovice byl jedním z prvních hrazených hřišť v Praze a nejbližším okolí a od roku 1925 se tam hrála právě vzniklá první liga (Asociační liga). To už chodili zelenobílé povzbuzovat i důstojní otcové rodin, kteří by na počátku dvacátého století určitě patřili k nejzavilejším kritikům „kopálistů“. Dannerův stadion byl pak označen jako „nejkrásnější stadion” v Praze. 14. února 1945 byl ale hodně poničen americkým náletem na Prahu. Vedle atraktivního fotbalu, který se tam hrál a hraje, také nezaměnitelný genius loci stadionu dodnes přitahuje i fanoušky jiných klubů z celé Prahy. Při přestavbě (dokončené v roce 1971) ustoupila stará dřevěná tribuna nové železobetonové.
Dne 29. 3. 1972 zemřel 86letý František Bílek, nejvýznamnější český hippolog, obdivovaný a vážený také v cizině. Významně přispěl k záchraně koní Převalského tím, že sám jeden pár koní koupil a v roce 1932 ho pak věnoval pražské ZOO. Tím začala slavná éra pražského chovu těchto koní. Regeneroval také starokladrubského vraníka a tím pro naši zemi, a vlastně celý svět, zachránil unikátní plemeno koní. Organizací UNESCO byl prof. PhDr. et MUDr. Bílek DrSc. označen za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika na světě ve své době. Povznesl zootechniku na úroveň důležitého oboru, napsal jedinečné odborné knihy, např. Obecnou zootechniku (1933) a s kolektivem autorů Speciální zootechniku (1953). Je zakladatelem Hipologického muzea ve Slatiňanech. Velmi bohatá byla jeho publikační a přednášková činnost.
Dne 30. 3. 1282 vypuklo v sicilském Palermu krvavé povstání proti nadvládě Francouzů – Sicilské nešpory. Název povstání získalo proto, že propuklo při shromáždění lidí, kteří se odebírali na velikonoční pondělí na nešpory (odpolední pobožnost). Během měsíce se povstání rozšířilo na celý ostrov. Následné boje se zde s přestávkami táhly tři roky. Giuseppe Verdi napsal o povstání na Sicílii operu Sicilské nešpory (prvně uvedena roku 1855).
Dne 30. 3. 1492 ve Španělsku začalo tažení proti Židům – král Ferdinand II. Aragonský (1452-1516) a královna Isabella Castilská (1451-1504) vydali Alhambrejský dekret, který opravňoval křesťany k vyhánění Židů ze sjednoceného Španělska, pokud nepřestoupí na římskokatolickou víru. Desetitisíce se jich nechalo pokřtít, velká část chtěla ze země odejít, ale mnozí ani k hranicím nedošli, neboť byli povražděni a oloupeni o majetek.
Dne 30. 3. 1842 poprvé byla použita anestézie diethyléterem při operaci pacienta. Použil ji americký lékař a farmakolog Crawford Long u pacienta, jemuž pak úspěšně operoval nádor.
Dne 30. 3. 1912 zemřel 70letý Karel May, německý spisovatel románů z Divokého západu a z Orientu; sice literárně zcela nenáročných, ale s napínavým dějem, které měly velký úspěch. Dětství May prožil v bídě, ale projevil se jako nadaný chlapec a roku 1861 to dotáhl na pomocného učitele v chudinské škole. Po tom, co byl falešně obviněn z krádeže, byl odsouzen do vězení a do konce života nesměl vykonávat učitelské povolání. Ocitl se na dně, zcela bez přátel. Pro drobné přestupky pak strávil na nucených pracích a ve vězení řadu let. Ve 32 letech vězení opustil a zdálo se, že jeho život je v troskách, ale začal psát o tom, o čem ve vězení snil – o velkých cestách za dobrodružstvím a bohatstvím. Roku 1875 se stal časopiseckým redaktorem a psal povídky, kterých si všimlo víc nakladatelů. Roku 1877 byl již autorem na volné noze. Přestože psal většinou romány nízké kvality, nakladatelé se o něj prali. Od roku 1896 se jeho dobrodružná díla nazývala Povídky z cest a May tvrdil: „Já jsem vskutku Old Shatterhand nebo Kara ben Nemsi a prožil jsem to, co vyprávím.“ Byla to troufalost, ale svět Mayovi věřil, že ovládá 1200 jazyků a dialektů a že se brzy vrátí ke svým Apačům, aby navštívil Vinnetouův hrob. Mezi nejlépe napsané příběhy patří vedle Vinnetoua cyklus Ve stínu padišáha, V zemi Mahdího a romány Poklad na Stříbrném jezeře, Duch Llana Estacada a Petrolejový princ. Na přelomu století jel May navštívit místa svých románů. Tam se jeho sny zhroutily, neboť skutečnost byla zcela jiná. May si umínil, že začne psát jinak. Netušil, že v Německu se nad ním stahují mračna, na veřejnost vyšla jeho kriminální minulost. Sen o slávě a velkém hrdinovi Old Shatterhandovi, kterým se cítil být, se rozpadl. Psychicky zlomen, roku 1911 těžce onemocněl a rok nato, vysílen soudními spory o vlastní dílo, zemřel.
Dne 31. 3. 1972 po autonehodě zemřela ve Francii 23letá Hana Mašková, československá krasobruslařka, mistryně Evropy v soutěži žen v roce 1968, držitelka dalších medailí a pětinásobná mistryně Československa.
1742 – možná zrovna v březnu uveřejnil švédský fyzik Anders Celsius (1701-1744) své nejproslulejší dílo, spis o měření tepla „Pozorování o dvou neměnných stupních na teploměru”. Stanovil pro var vody 0 °C a pro tání ledu 100 °C. Stupnici rozdělil na 100 dílů. V roce 1745 stupnici „otočil“ do dnešní podoby švédský botanik Carl Linné (1707-1778). Celsiova desítková teplotní stupnice se ukázala natolik výhodná pro praxi, že odolala i náporu soustavy SI (°C není jednotkou SI).
(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)
Kulatá výročí některých událostí v regionu Sedlčansko:
1772 – 22. 3. byl „otevřen” pro pohřbívání zemřelých po moru malý hřbitov za rybníkem (který tam tenkrát ještě nebyl) na konci Sedlce u silnice do Kvasejovic. Asi v roce 1844 byl zrušen, rozebrány byly i jeho kamenné zdi a byl tam jen postaven kamenný kříž s tímto letopočtem.
1992 – 31. 3. odešel do důchodu obvodní lékař MUDr. Kymla. Už předtím s ním spolupracoval MUDr. Ondřej Bažant z Votic, takže místní věděli, že to bude on, kdo je bude dál ošetřovat. -MK-
