Varování koho nevolit
Nedávejte někomu svůj hlas jen proto, že někdo jiný je ještě horší.
V anglosaských zemích je zvykem, že komentáři provádějí v předvečer voleb „endorsement“, tedy že se veřejně přihlásí na stranu konkrétního kandidáta a doporučí svým čtenářům, koho mají volit. Myslím, že je to velmi dobrý zvyk.
Letos by byl pro mne takový krok poměrně obtížný, protože existují dvě uskupení (a s určitými výhradami ještě třetí), u nichž určitě neprohloupíte, pokud jim dáte svůj hlas. Pokusím se tedy z druhé strany – koho nevolit.
Určitě nebudu varovat před KSČM, a to ani před jejich stalinistickým křídlem. Bojovat v roce 2013 proti tradičním komunistům je podobné jako bojovat v roce 1968 proti Adolfu Hitlerovi. Možná nám to pomůže, abychom si připadali dobře, ale nemá to žádný praktický význam. Radikální marxisty s chutí přeměnit společnost v jeden obrovský Gulag dnes najdete spíš u Zelených nebo v diensbierovském křídle ČSSD, v o něco menší koncentraci v TOP09 a v ještě o něco menší koncentraci ve všech parlamentních stranách včetně ODS. Zatýkání politických odpůrců není v roce 2013 doménou komunistů.
Volba „menšího zla“ může být správná v nějakých mezních historických okamžicích, ale jako dlouhodobá strategie je chybná.
Nebudu ani varovat před eurofašisty (pardon, eurooptimisty), protože kdo s tímto hnutím sympatizuje, na žádné varování nedá. V tom jsou stoupenci všech radikálních sekt (ničím jiným eurooptimisté nejsou) stejní – jsou naprosto odolní vůči faktům i vůči logické argumentaci.
Upozorním ale na chybu, kterou čeští voliči dělali v posledních 20 letech soustavně a která postupně vedla k totální destrukci politických stran. A sice házení hlasu tomu, s kým nesouhlasíme nebo komu nevěříme, jen proto, že někdo jiný je ještě horší. Volba „menšího zla“ může být správná v nějakých mezních historických okamžicích, ale jako dlouhodobá strategie je chybná. Postupně to vedlo k tomu, že politické strany byly vyprázdněny od myšlenek a převládly v nich byrokratické aparáty a mocenské kliky (analýzu, kde jsem to vysvětlil podrobně, najdete zde). Aby nedošlo k mýlce, nesdílím všeobecné opovržení politickým stranám. Spíš myslím, že platí stejná zákonitost jako na každém jiném trhu. Když kupujeme mizerné zboží, výrobci se naučí, že to stačí.
Takže moje doporučení zní. Nenechte se oblbnout dalším řečmi o tom, že ztracený hlas je hlas pro komunisty. Najděte si stranu, s jejíž vizí české společnosti se ztotožňujete a které věříte, že bude schopná takovou vizi naplnit. Jestli taková strana není, zůstaňte klidně doma.
Původně publikováno 24. 10. 2013 na blog.ihned.cz. Převzal též server europortal.parlamentnilisty.cz.