Nezařazené

Proč má pravdu Jack Welch, a nikoliv vládní statistika: Vysvětlení pro Jana Macháčka a některé další

Bližší pohled ukazuje, že nezaměstnanost neklesá. Zlepšení je výsledkem kreativní statistiky.

 

Můj kolega blogger a možná příští nobelista (po posledních událostech už bych se nedivil ničemu) Jan Macháček se před pár dny opřel do Jacka Welcha a vyčetl mu „ignoranci a neurvalost“. Protože se neozval nikdo z opravdových ekonomů, uvedu záležitost na pravou míru sám.

Welch skutečně označil zprávy o klesající nezaměstnanosti v USA za zfalšované. Jeho názor ovšem nebyl ojedinělý. Velmi podobně se například vyjádřil hlavní ekonom Gallupova ústavu Dennis Jacobs. Tito a další pánové se nedomnívají, že by Obamovi přátelé z hnutí Černých panterů hackli systém a změnili čísla. Tvrdí ale, že americké ministerstvo vytváří ukazatele takovým způsobem, aby výsledek ukázal zlepšení, i když lidé ve skutečnosti přicházejí o práci.

Obama dal malým firmám co proto, a dnes za ně nemá náhradu.

Problém může být do určité míry způsoben tím, že ze záplavy dat můžeme vytvářet spousty ukazatelů, a každý pak může publikovat právě ten, který se mu hodí. Dobrá zpráva snad je to, že se pomalu rodí nový standard umožňující snadné časové srovnání – ukazatel Payroll to Population, se kterým pracuje zmíněný Gallupův ústav. Jeho výhodou je extrémní jednoduchost. Počet těch, kdo mají legální práci na aspoň 30 hodin týdně, se vydělí počtem obyvatel. Když mizí pracovní příležitosti, ukazatel klesá. Když lidé nacházejí práci, ukazatel stoupá. Žádný prostor pro manipulaci.

Mezi srpnem a zářím 2012 payroll to population klesl z 45,3 na 45,1. Můžeme mluvit o stabilní situaci nebo o nepatrném zvýšení nezaměstnanosti, ale rozhodně ne o zlepšení. Čísla publikovaná americkou administrativou počítala ty, kdo se již vzdali naděje a nechali se vyřadit z databáze, mezi ty, kdo našli práci. Je to manipulace s čísly? Samozřejmě, že ano!

Jack Welch tedy měl pravdu, americké ministerstvo lže a český blogger s horkou hlavou by se měl omluvit.

Mimochodem, i vysvětlení, proč je na tom americká ekonomika tak mizerně, je poměrně jednoduché. Po všech krizích od konce druhé světové války to byly malé firmy a nově zakládané firmy, co znovu rozběhlo ekonomiku. Jenže Obama dal těmto třídním nepřátelům co proto, a dnes za ně nemá náhradu. Ale to jsem zevrubněji popsal zde.

 

 

Publikováno 16. 10. 2012 na blog.ihned.cz