Poznámka ke svatováclavskému svátku

Je dobré připomínat svátky národních patronů. Bez ohledu na to, jestli to je nebo není váš oblíbený svatý a jestli jste vůbec katolíci. Kult svatého Václava prostě k češství patří.

Někde možná zkusí zpochybňovat, zda byl kníže Václav vlastenec nebo kolaborant, ale my nemusíme pokaždé řešit historická bádání. Pro nás je kníže Václav takový, jaký byl pro naše předky. Bojovník v plné zbroji. Znamená toho, že se k Západu nemusíme připojovat, protože my jsme jádrem Západu. K tomu patří i svatováclavský chorál demonstrující spojení civilizační příslušnosti s naší etnickou a jazykovou identitou. Mluvit česky je hodnotou samo o sobě. Ani když Václava jako symbol použili nacisté, tak ho to nezničilo.

Upozorňuji proto na dva obecnější principy.

Pokud nějaký symbol něco znamenal pro naše předky, je to dostatečný základ k tomu, aby totéž znamenal i pro nás. Abychom k tomu symbolu vzhlíželi se stejnou úctou. Pro Čechy to je Svatý Václav, pro někoho jiného třeba konfederační vlajka. Historická bádání s tím nemají co dělat. Útok na symboly je útokem na lidi a na jejich právo žít po svém.

Za druhé. V dějinách většiny národů najdeme nepřeberně událostí. Jestli chceme, můžeme z nich vybrat ty, kdy naši předkové osvědčili neobyčejnou statečnost. Nebo můžeme vybrat ty, kdy se zachovali zbaběle. Můžeme v dějinách najít mírumilovnost. Nebo události, kdy naši předkové byli obávanými válečníky. My sami se rozhodujeme, co budeme připomínat a na čem budeme stavět.

Pokud nějaký symbol něco znamenal pro naše předky, je to dostatečný základ k tomu, aby totéž znamenal i pro nás.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál