Co nešlo desetiletí, udělá Trump za pár hodin.

ROZHOVOR Sociolog Petr Hampl patřil k dlouhodobým a ostrým kritikům liberálně levicových „elit“ postupně čím dál více ovládajících západní svět. Nástup Donalda Trumpa vnímá jako skutečnou revoluci, absolutní změnu uvažování, jakou USA neviděly od občanské války v devatenáctém století. Nejlepším důkazem je prý konsternovaný šok všech médií z prezidentova inauguračního projevu, který byl pro Washington z úplně jiného světa, než na jaký tam byli doposud zvyklí.

Ani ne dvacet čtyři hodin po jeho nástupu se ve velkých amerických městech sešly demonstrace, oficiálně ohlášené za práva žen a dalších sexuálních minorit, ale obsahem jednoznačně namířené proti Trumpovi. Co podle vás tento poplach a okamžitá mobilizace těchto skupin ukazují?

Zajímavější je to, co televizní kamery neukazují. Podle kusých náznaků to totiž vypadá, že se clintonovská demokratická strana organizačně zhroutila. Po mnoha letech je to vůbec poprvé, co neovládají vůbec nic. Nemají ani prezidenta, ani Kongres, ani Senát, i většina guvernérů a parlamentů v jednotlivých státech je republikánská. Demokraty opouštějí sponzoři a Trump již odřízl peníze jejich neziskovkám. Kanceláře jsou prázdné, protože aktivisté si zoufale hledají jinou práci. Vše svědčí o tom, že protitrumpovská opozice ztratila schopnost normálně fungovat, natož vést volební kampaň. Všimněte si třeba, s jakou lehkostí jsou Trumpovy návrhy schvalovány.

Politická opozice je tedy na čas rozprášena a prezident Trump zahájil válku s médii.

Válku s médii?

Ano, sami Trumpovi lidé ten termín používají. Trump naschvál provokuje, lidé v redakcích ztrácejí nervy, vypouštějí falešné zprávy, které musejí vzápětí stahovat z webů, publikují extrémně emotivní komentáře, a připravují se tak o poslední zbytky důvěryhodnosti. I z úst levicových komentátorů tak můžete slyšet obavu, že dojde k radikální změně politických poměrů v tom smyslu, že média budou dále ztrácet vliv.

Česká média o tom vůbec nereportují. Z pochopitelných důvodů.

Nicméně na demonstracích vystoupily známé celebrity, třeba zpěvačka Madonna. Co dnes právě takové lidi přivádí na barikády?

Třeba v případě Madonny je to jasné. Bývalé sexcelebritě bude za pár měsíců 60 let a zoufale se snaží dokázat, že je pořád atraktivní. Jenže má obavu, že nevzbuzuje dost pozornosti. Že se třeba nemluvilo dost o jejím příslibu poskytnout orální sex každému voliči Hillary Clintonové včetně relativně detailního popisu toho orálního sexu. Proto přitvrzuje. Obávám se, že dříve či později uvidíme „protitrumpovský protest“ ve formě odhalování intimních partií Madonny. Věřím, že ParlamentníListy.cz se zachovají jako solidní médium a přenechají tento druh informací České televizi, kde naopak nepochybuji, že je opakovaně zařadí jako hlavní bod večerních zpráv a několika diskusních pořadů. Třeba pánové Ruml, Halík a Pehe by jistě byli schopni takovou záležitost náležitě posoudit, rozebrat a okomentovat. Nebo by mohli přizvat nějakého experta z Evropských hodnot. Konečně něco, na co jsou odborníci.

Třeba v případě Madonny je to jasné. Bývalé sexcelebritě bude za pár měsíců 60 let a zoufale se snaží dokázat, že je pořád atraktivní. Jenže má obavu, že nevzbuzuje dost pozornosti.

Donaldu Trumpovi lidé nadávají, protože je prý vulgární, přitom právě Madonna ve svém projevu zálibně opakovala výkřiky „fuck off“. Mohou tyto zřejmé faktické rozpory významnějším skupinám otevřít oči, nebo už je to rozdělení „Trump – Antitrump“ tak jednoznačné, že se nad tím odpůrci prezidenta Trumpa ani nezamyslí?

Zkuste si to představit. Stojíte v antitrumpovském davu, jásáte, emoce bouří, všichni kolem vás jásají stejně… Máte pocit, že s vámi musí souhlasit celý svět. V takových situacích lidé často nedokážou odhadnout, že jsou trapní a směšní. Samozřejmě není nejmenší šance, že by ta obscénní gesta změnila poměr volebních sil proti Trumpovi. Naopak, nahrávají mu.

Když jsem projev Madonny poslouchal, tak kromě vydatně zastoupeného sprostého fuck off její projev obsahoval taková apokalyptická slova jako „revoluce“, „nový věk tyranie“, „hrozivá chvíle temnoty“ nebo „dobro zvítězí“. Když odhlédneme od pochybného faktického základu těchto slov (pronesených po zhruba půl dni úřadování Donalda Trumpa), co ze sociologického hlediska o tomto hnutí vypovídá takový patetický jazyk?

Vypovídá o tom, že obě strany sporu vnímají současný okamžik jako něco naprosto zlomového. Upřesním, že je to v první řadě trumpovská strana, kdo používá pojmy jako „revoluce“, či dokonce „vyhlášení války vládnoucí třídě.“. A skutečně, Trumpovo zvolení přináší Americe největší mocenský posun od války Severu proti Jihu. Moc nadnárodní elity snad je přinejmenším výrazně narušena.

Trumpovo zvolení přináší Americe největší mocenský posun od války Severu proti Jihu. Moc nadnárodní elity snad je přinejmenším výrazně narušena.

Zdá se, že elity doufaly, že Trumpovy předvolební sliby jsou jen vějičkami pro obyčejné lidi. Doufaly, že Trump si bude chtít nakrást a žádné velké změny neprovede. Jeho inaugurační projev pro ně musel být naprostým šokem. Stejně tak následující dny, kdy Trump vystupuje velice rázně a v podstatě každých pár hodin plní některý ze svých volebních slibů. Vypadá to, že elity vůbec nemají představu, jak Trumpa zastavit nebo aspoň zpomalit. A co horšího, jakmile se lidé jednou nadechnou, bude velice těžké je znovu ovládat.

Když dnes americká multikulturní levice papouškuje trumpovskou revoluční rétoriku, je to jen výraz zoufalství. Co je revolučního na požadavku, aby multikulturní neziskovky nadále dostávaly státní dotace?

Jaký podle vás bude další osud protitrumpovských protestů? Budou pokračovat, růst, nebo naopak vyšumí do ztracena?

Obávám se, že budou pokračovat až do hořkého konce. To znamená, že se na nich budou zviditelňovat stále bezvýznamnější hvězdičky, poroste vulgarita a celá ta záležitost upadne do naprosté bezvýznamnosti.

Jednou z řečnic na washingtonské demonstraci byla i Angela Davisová, starším Čechům dobře známá ze sedmdesátých let, kdy jezdila po komunistických zemích vykládat o špíně kapitalismu. V roce 1979 za tuto činnost v Moskvě převzala Leninovu cenu. Zaznamenal jsem názory pamětníků, že podpora této ženy je tím nejlepším doporučením, proč nemít se skupinami demonstrujícími proti Trumpovi nic společného. Když bych tu kontinuitu zobecnil – lze protitrumpovské hnutí menšin a korektních elit považovat v nějakém smyslu za pokračování levicových diktatur dvacátého století?

Případ paní Davisové je další dobrou ilustrací toho, že dnes volají po válečném tažení proti Rusku ti stejní lidé, kteří se klaněli Brežněvovu Sovětskému svazu, případně pracovali pro StB, KGB a podobné útvary.

...dnes volají po válečném tažení proti Rusku ti stejní lidé, kteří se klaněli Brežněvovu Sovětskému svazu, případně pracovali pro StB, KGB a podobné útvary.

Je ale také dobrou ilustrací toho, jak zoufalé jsou protitrumpovské síly, když musejí sahat po vykopávkách tohoto typu. Vždyť je to stejné, jako by dnes nějaká česká politická strana udělala hvězdou své volební kampaně Miloše Jakeše. Dnešní vůdcové Demokratické strany jsou důchodového věku a střední generace nedorostla. Ostatně jak by mohly vyrůst skutečné osobnosti v prostředí, kde jsou všichni závislí na státních dotacích a kde sebemenší projev nezávislého myšlení je pokládán za zločin?

Na druhou stranu, jak hodnotit inaugurační projev Donalda Trumpa? Je třeba připustit, že jeho podání bylo v dosavadní historii těchto projevů zcela mimořádné.

Slovo „mimořádné“ je namístě? Kdy se už stalo, aby americký prezident otevřeně přiznal, že celý systém vládnutí je špatný, že obě velké politické strany škodí ve stejné nebo velmi podobné míře. Trump nenabídl kompromis, ale vyhlásil válku elitám. Slovo revoluce je namístě.

Máme za sebou týden Trumpova úřadování. Již se podle vás dá říci, jak bude jeho prezidentura probíhat? A bude skutečně znamenat takovou revoluci či kontrarevoluci, jaká byla, ať s pozitivními či negativními emocemi, očekávána?

Zatím vidíme pouze to, že prezident Donald Trump je velice pracovitý, jeho kroky jsou promyšlené a nebojí se. V podstatě každých pár hodin uskuteční něco, o čem profesionální politici mnoho let tvrdili, že je nemožné. A vida, ono to je možné. Zavřít hranice, nepouštět do země islámské radikály, zastavit peníze politickým neziskovkám, zastavit přesun fabrik do zahraničí, zastavit bujení idiotských regulací, které ničí domácí podniky, začít využívat domácí zdroje energie namísto arabských. A to jsme teprve v prvních dnech.

Zatím vidíme pouze to, že prezident Donald Trump je velice pracovitý, jeho kroky jsou promyšlené a nebojí se.

Ptal se Jakub Vosáhlo.

Publikovaly Parlamentní listy 29. ledna 2017

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál