Shrnutí disertace – pokračování

Následující text je druhou částí shrnutí disertační práce White collar revisited – millsovská teorie vlivu byrokratizace na sociální a ekonomický vývoj západních společností. První část najdete zde.

Cílem práce je formulovat teorii dopadu byrokratizace života západních společností na sociální a politickou sféru. Základem této teorie je kritické posouzení práce Charlese Wrighta Millse, který právě takovou teorii nabídl před více než 60 lety. Nová teorie má:

• poskytnout vysvětlení pro dění posledních desetiletí,
• umožnit alespoň do určité míry predikovat další vývoj,
• poskytnout teoretický rámec pro další bádání,
• splňovat popperovská kritéria sociálněvědní teorie.

Za tímto zadáním je hypotéza, že v naší době dochází ke změně tak zásadní, že konceptuální rámec sociálních věd není schopen uchopit nově se formující realitu a zůstává vůči ní slepý. Právě proto je zvoleným autorem Charles Wright Mills, který žil v podobně přelomové době a upozornil na rozpor mezi „velkou teorií“ a „abstraktním empiricismem“, tedy na situaci, kdy sociální vědy nejsou schopny otevírat otázky relevantní pro momentální společnost a empirické studie sice dosahují vysokých hladin významnosti, ale nepřispívají k pochopení sociální reality.

Změna, o které hovoříme, není skoková. Již v 80. letech na ni upozorňoval Peter L. Berger, který dokonce hovořil o možnosti, že sociologie jako disciplína zcela skončí, protože se stane bezvýznamnou a neschopnou pojednávat reálné společenské skutečnosti a problémy.

Již v 80. letech hovořil Peter L. Berger o možnosti, že sociologie jako disciplína zcela skončí, protože se stane bezvýznamnou a neschopnou pojednávat reálné společenské skutečnosti a problémy.

Metoda a struktura práce

Práce se skládá ze dvou základních částí

Diskuzně – esejistická část Ta spočívá v kritickém čtení Millsova díla Bílé límečky, a to tak, že:

1) Ke každému problému či jevu je jasně formulována Millsova teze (v některých případech totiž Mills explicitní formulaci sám neprovedl).

2) Je diskutováno, zda další ekonomický a sociální vývoj Millsovu tezi potvrdil.

3) Je provedena kontrola, zda jiné myšlenkové proudy neposkytují přesvědčivější výklad stejného jevu nebo jestli Millse nedoplňují.

4) Na základě toho je Millsova původní teze potvrzena, doplněna nebo revidována.

Myšlenkovými proudy, které jsou při kritickém čtení Millsova díla využity, jsou:

A) Teorie nové třídy.

Jakkoliv jsou tyto teorie značně různorodé, zabývají se rolí intelektuálních pracovníků jako specifické sociální skupiny. Vymezení nové třídy se navzájem liší a vesměs se i liší od Millsova vymezení bílých límečků, nicméně překryv je značný. A jak dále ukážeme, poznatky teorií nové třídy mohou být velmi užitečné jako doplnění Millsova pohledu. Věnujeme se zejména pohledu Petera L. Bergera, Richarda Floridy a Charlese Murrayho.

B) Ekonomická škola veřejné volby.

Jedná se o rozsáhlou školu obsahující desítky zajímavých konceptů, pro naše účely jsou však podstatné dva aspekty. První z nich analyzuje, jakým způsobem byrokratické aparáty dosahují svých cílů a jaké tyto cíle jsou. Druhá z nich řeší tzv. dobývání renty, tedy postup, kdy jedinec, firma, úřad či jiný subjekt (tzv. dobyvatel renty) přiměje centrální autoritu, aby přinutila všechny občany či firmy u dobyvatele nakupovat nebo mu jiným způsobem předávat zdroje.

C) Teorie (podnikatelských) inovací.

Ta je pro nás podstatná tím, že vysvětluje průběh změn z hlediska aktéra, který dosahuje svých cílů tím, že prosazuje různé změny. Zajímat nás budou oba aspekty – jak bílé límečky zavádějí inovace, které je přibližují k cílům, a zároveň jak existence velkých byrokratických aparátů mění povahu ekonomických inovací, jaké jsou zaváděny. Klíčovými autory jsou Joseph Schumpeter a Peter F. Drucker.

Testování teorie

Vyvinutá teorie má splňovat nejpřísnější kritéria kladená na vědeckou teorii, jak je formuloval Karl R. Popper. To lze strukturovaně rozdělit do následujících posuzování:

a) Aplikace „Popperovy břitvy druhého druhu“. Ta požaduje, aby: – bylo možné v rámci teorie najít sadu relativně jednoznačných tvrzení, – mezi těmito tvrzeními nebyla žádná dvě ve vzájemném rozporu, – žádné z těchto tvrzení nebylo vnitřně rozporné, – bylo možné odvodit každý další prvek těchto tvrzení, – v případech, kdy tvrzení mají různý stupeň univerzality, může být méně obecné tvrzení odvozeno z obecnějšího. Rozbor ukázal, že posuzovaná teorie těmto požadavkům odpovídá, resp. bylo zapotřebí provést určité formulační změny (zpřesnění).

b) Aplikace „Popperovy břitvy prvního druhu“. Ta požaduje existenci falsifikátorů, tedy takových tvrzení, že pokud by se kterékoliv z nich ukázalo jako pravdivé, bude tím celá teorie vyvrácena. Bylo identifikováno šest falsifikátorů:

• Najde se případ toho, že v některém státě západního světa dlouhodobě nepřibývá regulačních předpisů.
• Najde se případ toho, že v některém státě západního světa dlouhodobě neroste podíl rozpočtů spravovaných elitou bílých límečků na HDP.
• Není významného rozdílu mezi mentálními schopnostmi elity bílých límečků a zbytkem populace. Navíc tyto rozdíly v průběhu času nerostou nebo se dokonce snižují.
• Najdou se fakta dokládající, že není významnějších rozdílů mezi životním stylem bohatých a vzdělaných lidí a životním stylem zbytku společnosti (vyjma rozdílů způsobených tím, že movitější třídy si mohou dovolit dražší spotřební zboží, větší byty, luxusnější prázdninové destinace apod.).
• Najdou se fakta dokládající, že co se týče podpory programů dobývání renty, není rozdílu mezi zámožnou vzdělanou třídou a zbytkem společnosti, nebo fakta dokládající, že podpora programů dobývání renty je v této skupině nižší než ve zbytku společnosti.
• Najde se případ, kdy by některá západní kapitalistická ekonomika dokázala po několik let vytvářet významný počet pracovních míst, aniž by to bylo způsobeno takovým jednorázovým opatřením, které o několik let později způsobí hospodářský úpadek (jako např. dramatický nárůst státního dluhu).

c) Testování, zda falsifikátory nebyly naplněny. V příloze k disertační práci jsou výše uvedené falsifikátory porovnávány s empirickými daty. To zahrnuje:

• Výsledky publikovaných sociologických výzkumů z ČR i zahraničí
• Ekonomická data
• Vlastní analýzu dat

Pokračování zde.