Shrnutí disertace – závěr

Závěrečná část shrnutí disertační práce navazuje na teorii, která byla v předchozích částech formulována. Doporučuji čtenářům, aby se nejprve pustili do předchozích částí, bez jejich znalosti je totiž tento závěr jen velmi obtížně pochopitelný. První část najdete zde.

Testování na datech

Při posuzování výše uvedených falsifikátorů bylo postupováno pragmatickým způsobem, to znamená, že byla použita ta fakta, která jsou nejsnadněji dostupná. Už ze samotného principu vědecké teorie přitom vyplývá, že není možné jednoznačně vyloučit, že fakta falsifikující teorii budou v budoucnu objevena. Můžeme proto hovořit pouze o tom, že teorie prozatím obstála.

Najde se případ toho, že v některém státě západního světa dlouhodobě nepřibývá regulačních předpisů.

Z pragmatických důvodů jsme sáhli po datech za Českou republiku. Jako základní zdroj jsme využili sbírky zákonů obsahující zákony, novely a vyhlášky.  Falsifikátor nebyl naplněn.

Objem prostředků, které centrální autorita odebírá soukromníkům a o jejichž distribuci tato centrální autorita rozhoduje, se dlouhodobě nezvyšuje nebo se alespoň nezvyšuje poměr této částky k celkovému množství prostředků k dispozici. Pokud objem přerozdělovaných prostředků roste, je to převážně důsledkem specifických rysů nějakého západního národa (například sklonu ke korupci).

Pro posouzení této teze jsme využili Tanziho práci Public spending in the 20th century: a global perspective, sestavenou na základě dat Mezinárodního měnového fondu.  Práce srovnává 13 západních zemí a Japonsko, resp. jejich vládní výdaje od roku 1870 do roku 1996. Ve všech případech data ukazují setrvalý růst vládních výdajů.

Není významného rozdílu mezi mentálními schopnostmi elitou bílých límečků a zbytkem populace. Navíc tyto rozdíly v průběhu času nerostou nebo se dokonce snižují. 

Pro posouzení falsifikátoru byla provedena analýza dat z výzkumu PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies) za Českou republiku. Testovány byly následující hypotézy:

H1 – není statisticky významného rozdílu mezi mentálními schopnostmi elity bílých límečků a zbytku společnosti,

H2 – rozdíl mezi mentálními schopnostmi elity bílých límečků a zbytku společnosti s rostoucím věkem roste.

Protože jsme neměli k dispozici data z různých vln výzkumu, museli jsme se spokojit s věkovými kohortami.  Vycházeli jsme z úvahy, že s rostoucím věkem by měl rozdíl růst (vyšším úředníkům státní správy i korporací se během života dostává lepších školení a vykonávají mentálně náročnější úlohy, jejich mozky by tedy měly být vytrénovanější).

Mezi elitu bílých límečků jsme zařadili 70 profesí jako politik, novinář, marketingový ředitel atd. Druhou podmínkou zařazení do této skupiny byl plat nad 50 000 korun (abychom vyřadili „asistentky s krásnou vizitkou“). Obě hypotézy byly vyvráceny.  Falsifikátor tedy nebyl naplněn.

Vyšší třída se od nižších tříd neliší životním stylem v jiném smyslu než schopností dopřát si všeho více, užívat dražší produkty, služby atd.

K posouzení tohoto falsifikátoru jsme využili studii Jiřího Šafra o vztahu sociálních tříd a životního stylu. Výzkumník dospívá k závěru, že „celkové výsledky ukazují na platnost hypotézy, podle které je životní styl, alespoň ve většině oblastí, které jsme sledovali, utvářen zejména vertikální pozicí v sociální struktuře“. Ale nejen to, Šafr dokonce potvrzuje, že pomyslná hranice dvou potenciálně třídních kultur probíhá tak, že odděluje vyšší třídy, kde přednosta domácnosti pochází z bílých límečků, od nižších vrstev. Celková dynamika směřuje ke zvyšování rozdílů mezi sociálními skupinami – „postupně se k sobě přimyká materiálně výkonová a vzdělanostně kulturní složka statusu.“ Šafr dokonce hovoří o rodící se skupině „vítězů globalizace“, byť podotýká, že její formování je znatelné jen u lidí do 35 let.

Pomyslná hranice dvou potenciálně třídních kultur probíhá tak, že odděluje vyšší třídy, kde přednosta domácnosti pochází z bílých límečků, od nižších vrstev.

Najdou se fakta svědčící o tom, že příslušníci elit nejsou dobývání renty nakloněni o nic více než ostatní složky populace. Tato fakta nebude možné vysvětlit specifickou situací jedné země nebo konkrétní historickou situací.

Zde jsme při posuzování vyšli ze studií, které porovnávají postoje různých sociálních skupin k různým programům evropské integrace. Pro nás je zajímavé zejména to, že tyto studie rozlišují:

• evropské elity (lidé pracující přímo pro centrální orgány EU),
• národní elity,
• běžnou veřejnost,

což je rozdělení, které v zásadě odpovídá naší koncepci elity bílých límečků. Výzkumy potvrzují statisticky významné rozdíly v postojích, které ukazují, že evropské elity jsou nadprůměrně nakloněny aktivitám právě v těch oblastech, které skýtají prosto pro dobývání renty (např. ochrana životního prostředí a pomoc třetímu světu).

Obdobný obraz dávají i americké výzkumy postojů k politickému feminismu (nejvyšší míra ztotožnění s feministickým programem byla identifikována mezi běloškami s vysokoškolským vzděláním. Naopak ve výzkumu mezi barevnými příslušnicemi dělnické třídy nebyla ani jediná, která by se označila za feministku) a k programům ochrany životního prostředí (ženy mají sklon preferovat záležitosti typu dobrovolné skromnosti, vysokoškolsky vzdělaní muži s nadprůměrným příjmem zase vládní regulace).

Ženy mají sklon preferovat záležitosti typu dobrovolné skromnosti, vysokoškolsky vzdělaní muži s nadprůměrným příjmem zase vládní regulace

Výběr z literatury

ARATÓ, Krisztina a KANIOK, Petr (ed.). Euroscepticism and European integration. CPI/PSRC, 2009.

ARENDT, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Vyd. 1. Překlad Martin Palouš. Praha: Mladá fronta, 1995.

ARONOWITZ, Stanley. Taking it big: C. Wright Mills and the making of political intellectuals. New York: Columbia University Press, 2012.

ARROW, Kenneth J. The limits of organisation. New York: W. Norton, 1974. 

ATKINSON, Robert D a Stephen J. EZELL. Innovation economics: the race for global advantage. New Haven, [Conn.]: Yale University Press, 2012.

BECK, Ulrich. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. 2. vyd. Překlad Otakar Vochoč. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.

BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.

BERGER, Brigitte a Peter L. BERGER. The war over the family: capturing the middle ground. 1st ed. Garden City, N. Y.: Anchor Press/Doubleday, 1983.

BERGER, Peter L. Between relativism and fundamentalism: religious resources for a middle position. Grand Rapids, Mich.: W. B. Eerdmans Pub. Co., 2010.

BERGER, Peter L. Kapitalistická revoluce: padesát propozic o prosperitě, rovnosti a svobodě. Překlad Eva Šimečková, Věra Kuchařová. Bratislava: Archa, 1993.

BERGER, Peter L. Sociologie: Neračte se obtěžovat?. Spektrum, Washington D. C. 1994.

BEST, Heinrich, György LENGYEL a Luca VERZICHELLI. The Europe of elites: a study into the Europeanness of Europe’s political and economic elites. New York: Oxford University Press, 2012.

BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Překlad Věra Dvořáková. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998.

BROOKS, Ian. Organisational behaviour: individuals, groups and organisation. 4th ed. New York: Prentice Hall/Financial Times, 2009.

CASTELLS, Manuel. Networks of outrage and hope: social movements in the Internet Age. Cambridge and Malden, MA: Polity Press, 2012.

CROZIER, Michel. The bureaucratic phenomenon. New Brunswick, N. J.: Transaction Publishers, 2010.

DAHRENDORF, Ralf. Class and class conflict in industrial society. Repr. Stanford, Calif: Stanford University Press, 1959.

DRUCKER, Peter F. Innovation and entrepreneurship: practice and principles. Rev. ed. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2007.

FISCHER, Frank a Carmen SIRIANNI. Critical studies in organization and bureaucracy. Philadelphia: Temple University Press, 1994.

FLORIDA, Richard L. The rise of the creative class: revisited. New York: Basic Books, 2012.

GEARY, Daniel. Radical ambition: C. Wright Mills, the left, and American social thought. Berkeley: University of California Press, 2009, s. 1-13.

GIDDENS, Anthony. Důsledky modernity. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 

HALLER, Max. European integration as an elite process: the failure of a dream?. New York: Routledge, 2008.

HAMPL, Petr. Metodologie sociálních věd v pojetí Karla R. Poppera. Rigorózní práce. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2012.

HERRNSTEIN, Richard J. a Charles MURRAY. The bell curve: intelligence and class structure in american life. New York: Free Press Paperbacks Book, 1994.

HOLMAN, R. Joseph Alois Schumpeter – teorie podnikatele a hospodářského cyklu. In: Ekonomie, právo a politika. Praha, Centrum pro ekonomii a politiku, 2000.

CHAN, Paul W. A ‘zombie’existence: exploring Ulrich Beck’s zombie categories and construction management research. In: Proceedings 29th Annual ARCOM Conference, Reading, 2013.

KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.

KLVAČOVÁ, Eva a Jiří MALÝ. Fenomén dobývání renty a jeho vliv na české veřejné finance. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2008.

KUHN, Thomas Samuel. Struktura vědeckých revolucí. Dotisk 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2008.

LINHART, J., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. a Hana MAŘÍKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. 

LOUŽEK, Marek. Metodologie ekonomie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2009.

LOUŽEK, Marek. Rozšiřování EU z pohledu teorie veřejné volby. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2004.

MANNHEIM, Karl. Ideology and utopia: an introduction to the sociology of knowledge. San Diego: Harcourt Brace Jovanovich, 1985.

MILLS, Charles W. Sociologická imaginace. Vyd. 1. Překlad Václav Dušek. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.

MILLS, Charles W. a Helen SCHNEIDER. The new men of power: America’s labor leaders. Urbana, IL: University of Illinois Press, 2001.

MILLS, Charles W. The power elite. New York: Oxford University Press, 1956.

MILLS, Charles W. White collar: the American middle classes. New York, N. Y.: Oxford University Press, 2002.

MOŽNÝ, Ivo. Moderní rodina: (mýty a skutečnosti). Vyd. 1. Brno: Blok, 1990.

MOŽNÝ, Ivo. Proč tak snadno…: některé rodinné důvody sametové revoluce : sociologický esej. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009.

MURRAY, Charles a Ivo ŘEZNÍČEK. Příliš mnoho dobra: americká sociální politika, 1950-1980. Vyd. 1. Překlad Jana Ogrocká. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.

MURRAY, Charles A. Coming apart: the state of white America, 1960-2010. 1st ed. New York, N. Y.: Crown Forum, 2012.

MURRAY, Charles A. The happiness of the people. Washington, D. C.: AEI Press, 2009.

NEDBÁLKOVÁ, Kateřina. Tak daleko tak blízko: dělnická třída v ČR. Sociální studia, Brno, 2012.

NISKANEN, William A. Bureaucracy and Representative Government. New Brunswick, NJ: Aldine Transaction, 2007.

POPPER, Karl R. Logic of scientific discovery. London: Hutchinson, 1995.

POPPER, Karl R. Otevřená společnost a její nepřátelé. 2. rev. vyd. Praha: Oikoymenh, 2011.

SCHUMPETER, Joseph Alois. Kapitalismus, socialismus a demokracie. Překlad Jiří Ogrocký. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004.

SCHUMPETER, Joseph Alois. The theory of economic development: an inquiry into profits, capital, credit, interest, and the business cycle. 1st pub. New York: Galaxy book, 1961.

ŠAFR, Jiří. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu spotřeby. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2008.

ŠIKLOVÁ, Jiřina. Stoupenci proměn. 1. vyd. Praha: Kalich, 2012.

ŠUBRT, Jiří a Jan BALON. Soudobá sociologická teorie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010.

TANZI, Vito a Ludger SCHUKNECHT. Public spending in the 20th century: a global perspective. New York: Cambridge University Press, 2000.

TULLOCK, Gordon. The economics of special privilege and rent seeking. Boston: Kluwer Academic Publishers, 1989.

TULLOCK, Gordon, Charles Kershaw ROWLEY. The rent-seeking society. Indianapolis: Liberty Fund, 2005.

TULLOCK, Gordon, Arthur SELDON, Gordon L. BRADY. Government failure: a primer in public choice. Washington, DC: Cato Institute, 2002.