Čas pracuje pro Okamuru

Čas hraje pro Okamuru

Výsledky parlamentních voleb bychom měli v první řadě číst jako záznam trendu. Jakým směrem se mění česká politika? Až do roku 2027 se budou každým rokem konat nějaké volby. I když se nemění vždy parlament, znamenají každé volby změnu rozložení sil. Když nějaká strana ztratí kus senátu nebo velká města, bude to na ni mít dopad. Mocenské poměry se budou měnit průběžně. Nejde tedy jen o momentální volební výsledek, ale o směr pohybu. Co můžeme čekat?

John William Waterhouse

ANO je dnes na vrcholu, ale pravděpodobně už není žádná významná sociální skupina, ze které by mohli vzejít noví voliči. Je tedy možné udržovat současnou sílu nebo klesat. To v situaci, kdy Andrej Babiš ponese odpovědnost za všechno, co se stane a kdy ho čekají dva druhy trablů. Za prvé. Voliči snášeli celkem ochotně kousky typu Čapího hnízda, protože tradiční strany byly pokládány za menší zlo. Ale teď, když byly některé tradiční strany rozdrceny a Babiš označuje ODS za svého spojence, bude to ještě fungovat? Možná ano, ale ne nutně. Za druhé. Když lidé mají práci a dokonce trochu rostou platy, jsou ochotni přimhouřit oko nad Babišovou nepoctivostí. Ale bude stačit zaškobrtnutí ekonomiky a tenhle pocit se změní. Andrej Babiš je šikovný, umí komunikovat s lidmi, přežil už všelicos, ale nebude mít lehkou pozici. V každém případě můžeme čekat spíš stagnaci nebo pokles.

ODS překvapila, i když ne nijak radikálně. Odhadoval jsem, že udělají tak o 4 poslance méně, a nebyl jsem sám. Nicméně to by nemělo zakrýt, že ODS byla ve výjimečně příznivé situaci. Šla do voleb konsolidována, s dostatkem peněz a měla k dispozici vlastní média. Reflex i Echo24 dokázaly najít optimální polohu mezi nezávislým časopisem a stranickým věstníkem ODS, tedy přitáhnout čtenáře, propagovat spřátelenou stranu a poškozovat všechny ostatní. Je dobré si všimnout, že pro ODS pracovala obě média s horlivostí výrazně větší, než s jakou pracoval Babišův tisk pro ANO. Seznam.cz, největší portál v zemi, poskytoval pravidelný propagační prostor jednomu jedinému politikovi – Václavu Klausi mladšímu. Každé pondělí je jeho sloupek zobrazen na titulní stránce vyhledávače přibližně třem milionům uživatelů. Několik let s naprostou pravidelností. Když tohle uvážíme a když uvážíme, že probíhaly výzvy lidem z celé republiky, aby přijeli volit do Prahy kvůli preferenčnímu hlasu, vidíme, že těch 22 000 preferenčních hlasů není až taková bomba. I veřejnoprávní média zacházela s ODS velmi laskavě. To celé pravděpodobně opět souvisí s dostatkem peněz. Lze předpokládat, že to všechno vydrží, ale není už co vylepšovat. I kdyby ODS získala nějaká další médium, nemůže od toho čekat další růst. Navíc bude dlouhodobě poměrně obtížné udržovat stav, kdy je ODS zároveň globalisticky pravdoláskařská a národovecká. Kromě toho tuto parketu „chci a nechci zároveň“ velmi šikovně obsazuje Andrej Babiš. Ale hlavně, nerýsuje se žádná významná skupina voličů, která by byla potenciální zásobárnou nových hlasů. Ani ODS už nemá kam růst.

Je dobré si všimnout, že pro ODS pracovala obě média s horlivostí výrazně větší, než s jakou pracoval Babišův tisk pro ANO.

Český Macron Bartoš a jeho Piráti oproti tomu mohou překvapit dalším růstem. Macronova popularita se pár měsíců po zvolení zhroutila, ale nevíme, jaké jsou motivace voličů Pirátů. Lze předpokládat, že kouzlo novosti časem vyprchá, a že bude masivněji vcházet ve známost, o co se jedná. Pamatujete, že Jiří Dienstbier býval tak populární, že snadno vyhrál senát a udělal slušný výsledek v prezidentských volbách? O dva roky později byl nejnenáviděnějším politikem v zemi. Navzdory entusiastické podpoře médii. Ivan Bartoš, jehož dosavadní politické kousky zahrnují podpis pod peticí za zákaz festivalu židovské kultury a otevřené sympatie se skupinami zabývajících se fyzickým zastrašováním a přepadáváním politických oponentů, může jít velmi snadno stejnou cestou. Na druhou stranu zůstává mnoho neznámých. Především nevíme, kdo Piráty financuje, jaké jsou jeho možnosti a jaké další strategické kroky mají v zásobě. Nicméně je dost možné, že Piráti už svého nejlepšího dosáhli.

Pamatujete, že Jiří Dienstbier býval tak populární, že snadno vyhrál senát a udělal slušný výsledek v prezidentských volbách? O dva roky později byl nejnenáviděnějším politikem v zemi.

Tři pravdoláskové strany (TOP, KDU, Starostové) získaly dohromady skoro 25 poslanců. V jiných než parlamentních volbách se navíc mohou spojovat. A mohou přibrat Zelené. To všechno jsou důvody pro růst. Na druhou stranu, je taky zřejmé, že jedna spojená strana by nedokázala nabrat stejně voličů jako tři rozdělené. A opět platí, že dosavadní voličské skupiny již jsou důsledně vytěženy.

Máme tedy čtyři síly, které už dosáhla svého vrcholu a mohou jen udržovat pozici nebo klesat. Kdo má, oproti tomu potenciál výrazných nových zisků?

V první řadě SPD. Strana vznikla teprve před dvěma lety, jediným zdrojem financování byly tři poslanecké platy a nebyl čas na budování organizace. Dnes leží v SPD několik tisíc (!) nevyřízených přihlášek. Do roka či dvou může mít Okamura v terénu trojnásobek aktivistů než letos. Udržovat mediální blokádu bude stále obtížnější. Obtížnější bude také zastrašovat aktivisty teď už parlamentní strany. K tomu alespoň občasná podpora ze zahraničí, kde to vypadá, že sesterská strana okamurovců bude v rakouské vládě. Když k tomu připočteme Babišovo zdůrazňování, že ANO a ODS jsou vlastně kamarádi, zatímco Okamura je fuj, je jasné, že do roka bude mít image jediné protisystémové strany. 50 a více poslanců v příštích parlamentních volbách tak nevypadá nerealisticky.

Dnes leží v SPD několik tisíc (!) nevyřízených přihlášek. Do roka či dvou může mít Okamura v terénu trojnásobek aktivistů než letos.

A další pozitivní body. SPD podle všeho nemá kostlivce ve skříni, to už by byl skandál venku. Tomio Okamura byl i velmi uvážlivý v tom, aby neslíbil něco nerealistického, na co by jej bylo možné nachytat. Program je jednoduchý, body dobře realizovatelné, zkrátka SPD má skvěle našlápnuto.

Pokazit si to může jen tím, že se rozhádá nebo že se nepodaří uhlídat všechny nové funkcionáře, aby se nikdo z nich nepřipletl k žádnému skandálu. Je dost pravděpodobné, že BIS, centrum hybridních hrozeb nebo jiná podobná struktura už na něčem podobném pracuje.

A pak samozřejmě úplně nová formace, která se objeví půl roku před volbami, bude mít neomezeně peněz a bezvýhradnou podporu médií

K těm, kdo už mohou jít jenom nahoru, paradoxně patří taky ČSSD, kde to vypadá na smrtící boj mezi podnikatelskou frakcí (Chovanec, Zaorálek) a starými zastánci dělnické třídy. Jednou z variant je předseda Foldyna, vlna čistek zbrusu nová strana se silnou infrastrukturou. Když vidíme, jak se snaží současné vedení odkládat sjezd, není to nejspíš scénář nemožný.

A pak samozřejmě úplně nová formace, která se objeví půl roku před volbami, bude mít neomezeně peněz a bezvýhradnou podporu médií. Přinese "úplně novou" politiku – tu stejnou, jakou dělají pravdoláskaři už 20 let.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál