O co se bojuje u Kurska
Boje v kurském okrese v Rusku trvají už třetí týden, ale pořád ještě nevíme, co se děje. Veřejný prostor je plný primitivních propagandistických textů, ale z těch moc nepochopíme. Předevčírem konečně vydal obšírnější analytický materiál Big Serge, kterého zde často cituji. Je to anglicky píšící blogger, podle všeho vojenský historik, ale jinak o jeho osobě nevíme nic. Až na to, že je schopen srovnat historické situace, podívat se z nadhledu a vidět víc než ostatní – nejen oproti mainstreamu, ale i třeba oproti Scottu Ritterovi.
Čeho si tedy všimnul Big Serge? Ukrajinské válčištích má hodně dlouhou frontu. Rusové mají početní převahu, což jim na dlouhé frontě poskytuje obrovskou výhodu. Mohou pokrýt větší úsek a mohou početně převýšit nepřítele i na jednotlivých bojištích. Čím delší fronta, tím lépe pro Rusy. Čím kratší fronta, tím lépe pro ukrajinské jednotky NATO. Připomínám, že v první fázi války, když byla početní převaha na ukrajinské straně, se Rusové snažili frontu zkracovat – i za cenu toho, že vyklidili některé oblasti. Rozšíření fronty o bojiště u Kurska je z tohoto pohledu bláznivé až sebevražedné.
Čím delší fronta, tím lépe pro Rusy. Čím kratší fronta, tím lépe pro ukrajinské jednotky NATO.
Jenže ono je to ještě horší. Rusové totiž chystali další armádu, která měla tlačit ze severu. Jednotky připravované pro tuto třetí armádu teď bojují v kurském regionu. Nejsou nuceni nikoho stáhnout z fronty. Na ukrajinské straně ovšem žádné takové zálohy nemají, takže musí stahovat lidi, stroje a munici z fronty, což se projevuje rychlejším ruským postupem, a vyššími ukrajinskými ztrátami.
Z toho všeho vyplývá, že je v ruském zájmu udržet boje v kurské oblasti co nejdéle.
Vedle toho si Big Serge všímá divné disproporce, kolik je na ukrajinské straně zapojeno jednotek při relativně malém počtu vojáků. To by signalizovalo, že ukrajinské jednotky NATO přešly na onu improvizační formu organizace, jakou praktikovalo na konci války nacistické Německo. Vezmete si tři tanky z téhle jednotky, pěšáky z téhle jednotky, protiletadlový kanón z téhle, něco z toho poskládáte a můžete svést bitvu. Není to tak dobré jako používání řádných jednotek, ale lepší než nic. Je to typické pro armády, které utrpěly tak obrovské ztráty, že už nejsou schopny bojovat v původní sestavě.
…ukrajinské jednotky NATO přešly na onu improvizační formu organizace, jakou praktikovalo na konci války nacistické Německo.
K tomu ještě moje osobní poznámka. Ve zpravodajství se můžeme dočíst, že ukrajinské jednotky NATO obsadily přes 1200km2 a naše rychlé (povrchní) myšlení dosadí, že to odpovídá vzdálenosti z Prahy do Paříže, tedy něco obrovského. Jenže se jedná o kilometry ČTVEREČNÍ, takže obsazené území je o něco menší než okres Benešov. Území bez větších měst, infrastruktury, průmyslu… i kdyby to udrželi, k čemu jim to bude?
Big Serge to komentuje, že „prostě prohrávají a zoufalství plodí špatné nápady.“ Což se dá jinými slovy popsat tak, že velitelé ukrajinských jednotek NATO si dobře uvědomují, že prohrávají, všechny okolnosti pracují proti nim a už to bude horší a horší. Podnikají tedy zoufalé pokusy jakkoliv změnit podobu bojiště a změnit tím pravidla hry. Beztak už nemají co ztratit.
