Otázky a odpovědi ke kandidatuře na předsedu Svobodných

Základní představení. Před vstupem do Svobodných jsem nebyl členem žádné politické strany. Byl jsem většinou voličem ODS. Mám šest semestrů ČVUT, pak jsem vystudoval sociologii, 10 let pracoval jako manažer v nadnárodní korporaci a od roku 2006 jsem na volné noze. Pracuji pro malé české technologické firmy a pomáhám jim s prodejem. V posledním roce řídím prodej jednoho startupu , který se zabývá dodávkami nanotechnologií do strojírenství.  Zároveň pracuji na částečný úvazek jako vědecký pracovník v oboru sociologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

Co se týče politické filosofie, jsem popperovec. Jsem tedy toho názoru, že k ideologiím se má přistupovat pragmaticky,  jako k nářadí v dílně. Tak jako při práci saháme po různých kleštích a šroubovácích, tak máme sahat po různých ideologiích podle momentální potřeby.

Vzhledem k tomu, že nejpalčivějším problémem naší doby jsou obří byrokratické aparáty vymklé kontrole, preferuji klasický liberalismus (můžete tomu říkat konzervatismus, ono je to nakonec totéž). Ale pozor, nikoliv libertariánství! Ale umím si představit, že v roce 1830 bych byl umírněným socialistou.

Jsem přesvědčeným demokratem. Jediná síla, která se může byrokratickým aparátům postavit, je sjednocený lid. Lidé, kteří odmítají velký stát a zároveň pohrdají svými spoluobčany, jsou odsouzeni strávit zbytek života teoretickým bádáním. Neprosadí nikdy nic.

Proč nejsem libertariánem

K poznámkám o libertariánských ultras. Pokládám za velmi podstatné rozlišovat tradiční liberalismus (založený na teorii smlouvy) a utopické libertariánství, které má svou myšlenkovou strukturou hodně blízko k marxismu. To jsem se pokusil vysvětlit zde.

Libertariánskými ultras myslím lidi, kteří tuhle utopickou ideologii prosazují velmi podobným způsobem, jakým si v 50. letech počínali komunisté, včetně tendence vytvářet seznamy zakázaných témat apod. Kdo je registrovaným účastníkem facebookových fór, dobře ví, o čem mluvím.

K vedení kampaně

  1. Neucházím se o místo předsedy úspěšné strany. Nabízím, že zachráním stranu, kterou Petr Mach dovedl do zoufale zbědovaného stavu a která už fakticky skončila. Nemám žádný důvod se komukoliv podbízet.
  2. Je načase, aby Petr Mach převzal plnou odpovědnost za řádění Martina Pánka a jeho bandy. Děje se to s jeho vědomím a dělají to lidé, které Petr Mach platí.
  3. Připouštím, že kampaň vedu poměrně tvrdě. Nechť si členové vyberou, zda chtějí předsedu, který bude vůči oponentům rázný nebo zda chtějí zdvořilého usměvavého pána, jeho jedinou zbraní jsou podpásovky. Na Andreje Babiše takový styl platit nebude.
  4. Byl to pan Mach a jeho lidé, kdo mě už rok častují těmi nejhoršími urážkami, jakých jsou schopni (a jaké jsou někdy i žalovatelné). V den, kdy pan Mach zveřejnil status o tom, že doufá ve férově vedenou kampaň, se mi jeho lidé hrabali v účetnictví a pak se mi na facebooku posmívali, že jsem chudý. Kategoricky odmítám, že bych to byl já, kdo vede boj nečestně. Předpokládám, že stejní lidé budou tyto výtky opakovat stále dokola. Nebudu už na ně reagovat.
  5. Nebudu už reagovat ani na názory, že kritika Petra Macha poškozuje stranu. Ne, stranu zničil právě kult osobnosti.

 

Nejpalčivější téma současné doby:

Jednoznačně byrokratické aparáty, které se vymknuly demokratické i jakékoliv jiné kontrole. Jejich příslušníci racionálně sledují své zájmy tím, že zavádějí další a další nesmyslné regulace, které ničí všechny oblasti společenské života.

Tyto byrokratické aparáty jsou zároveň neschopné dělat to, kvůli čemu byly vytvořeny. Místo obrany svobody tak začaly podporovat islamizaci Evropy.

Budeme tedy muset jako první zastavit hrozící islamizaci, ale pokud jednou zlomíme moc aparátů, bude to znamenat lepší a svobodnější život ve všech oblastech.

Co mohou udělat řadoví členové?

Osobní kontakty. Osobní kontakty. Osobní kontakty. Mluvit s lidmi, dávat najevo, že strana existuje. Vyhýbat se agresivní agitaci, ale ukazovat zájem, občas dát nějakou radu, a občas ukázat, jak to mají Svobodní vyřešené (program je silný, vesměs tam jsou výborné odpovědi).

Jak získat nové členy?

Užitečná mohou být dílčí opatření typu snížení členského příspěvku a zavedení principu, že nový člen se může hlásit v kterémkoliv regionu bez ohledu na bydliště.

Ale neorientujme se jen na lidi s politickou zkušeností a politickými ambicemi. Dokonce bych to viděl opačně - usilujme spíš o získání lidí, co chtějí zlepšit poměry a ambice třeba ani nemusí mít. Můj názor je takový, že chceme každého čestného a schopného člověka, který má podobné představy o tom, co chceme prosadit. Pokud není dost lidí na kandidátku, je to příznak, že je nejvyšší čas hledat koaličního partnera.

Dopravní politika

Na dopravní politiku nemám ucelený názor. A nemám nejmenší chuť plést se do práce lidem, kteří ve straně jsou a kteří tomu rozumí.

Jak si možná někteří všimli, vycházím z důsledného oddělení mezi občanskými právy a privilegii. Občanská práva (např. právo nosit zbraň) mohou být omezena pouze ve velmi vážných případech, privilegia (např. právo řídit automobil) jsou nenároková. Pokládám proto za přijatelné aplikovat na silnicích poměrně silnou míru represe.

Nicméně to je můj osobní názor. Jako předseda strany bych ho neprosazoval. Můj pohled by byl spíše takový, že potřebujeme řešit mnoho palčivějších záležitostí a že bychom se spory o povolenou rychlost na dálnicích neměli příliš zdržovat.

Elektrický volební systém

Opakuji své dřívější stanovisko: Pokládal bych za gentlemanské gesto, kdyby Petr Mach umožnil audit tohoto systému důvěryhodnou třetí stranou (v současné době jsme nuceni spoléhat na tvrzení blízkých spolupracovníků pana Macha, že se s výsledky nemanipuluje), nicméně slibuji, že v případě své porážky se nebudu hádat a umožním panu Machovi, aby nerušeně realizoval svou nevizi.

 

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál